„Nehledejme nakažené bez příznaků. Zrušme omezení, máme vakcíny i léky“

ECHOPRIME

„Nehledejme nakažené bez příznaků. Zrušme omezení, máme vakcíny i léky“
Debaty s redaktorkou Lenkou Zlámalovou se naživo účastnil biochemik Zdeněk Hostomský (vlevo) a imunolog Jaroslav Svoboda. Foto: Jan Zatorsky
2
Týdeník

Lenka Zlámalová

Máme za sebou dva roky s virem, který bezprecedentně poznamenal svět. Jak moc epidemie a hlavně reakce na ni proměnily společnost? Přichází s novou mutací omikron konečně návrat k normálnímu životu? V Salonu Echa o tom diskutovali tři imunologové.

Profesorka Martina Koziar Vašáková, náměstkyně ministrů zdravotnictví a přednostka pneumologie Thomayerovy nemocnice v Praze, profesor Vojtěch Thon z centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně, jeden ze zakladatelů české imunologie Jaroslav Svoboda a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský.

Svoboda: My jsme s profesorem Pavlem Kolářem napsali na přelomu března a dubna 2020 článek, který vyvolal obrovský rozruch. Tehdy nebyly žádné vakcíny, léky, monoklonální protilátky. My jsme říkali: Nechme tomu volný průběh. Lidé se nějak přirozeně imunizují a chraňme cíleně ty zranitelné, rizikové.

V té době už bylo poměrně jasné, kdo je rizikový a je covidem skutečně ohrožen.

Svoboda: Sklidili jsme za to strašnou kritiku. Osočení, že jsme dezinformátoři. Pak přišly vakcíny. Nejdřív mě nadchly. Říkal jsem si: Je to chytrý princip, že si buňka ten spike vyrobí sama. No jo, vyrobí sama. Jenže kam se to všude v těle dostane. Kdyby se očkovalo do kůže, tak by to byla slizniční reakce. Takhle se to ale těmi mRNA vakcínami může dostat prakticky všude v těle. Mám v ordinaci lidi, kterým jsem nabíral měření lymfocytů dlouhé roky. Udělal jsem to i po první, druhé a třetí dávce vakcíny. A vidím, že úroveň těch T-lymfocytů, které tělo přirozeně chrání, to je ta buněčná imunita, s každou dávkou vakcíny klesá.

Opakované dávky vakcíny jim oslabily přirozenou buněčnou imunitu?

Svoboda: Nejen přirozenou imunitu, ale i tu adaptivní, které při vakcinaci především využíváme. Mám z toho, co vidím v ordinaci, dojem, že desátá vakcinace už by byla genocida imunity. Lidé by tímto způsobem ztratili imunitu. Nehledě na to, že v této malé studii v imunologické ambulanci se u lidí objevují po vakcinaci spousty autoprotilátek, které nikdy dříve neměli!

Vašáková: Jako člověk, který od samého začátku ty lidi, kteří bojují s covidem, vidí a vidí celé rodiny, které jsou těžce nemocné a většina z nich zemře, nemohu říci jen tak: Nechme tomu volný průběh. To totiž znamená nechat napospas celou cílovou skupinu covidu, tedy nejen seniory s komorbiditami, ale jedince středního věku s abdominální obezitou, hypertenzí, cukrovkou, onkologické a transplantované pacienty. Neumím si představit, jak selektivně chránit tak velkou skupinu. Omikron je opravdu mírnější. Již v tom umíme chodit, máme proočkovanou většinu populace, máme preventivní léky. Nedá se jen tak srovnávat, co bylo před účinnými léky a před vakcinací a nyní. Díky vyšší infekčnosti covidu je ale i při nižší virulenci riziko pro neočkované stále vysoké. A my vidíme, že u neočkovaných jedinců středního a staršího se může vyvinout stejný zápal plic jako u jedinců napadených deltou. Tedy za mě ano, ale až nyní lze říci, všichni vhodní k vakcinaci se naočkujme a nechme tomu pak volný průběh. Ale b nejde bez a.

Hostomský: Životnost té mRNA, na níž stojí vakcíny Pfizer a Moderna, není moc dlouhá. Je to asi čtyři dny a pak se přirozenou cestou odbourává. Liší se to člověk od člověka. Někdo má účinný ten tzv. translační mechanismus. Vyrobí toho spike proteinu více. Jiný méně. Po prvních dvou dávkách se nic špatného nestane. Může se ale stát, jak říká pan doktor Svoboda, že když se neustále opakuje vakcinace stejnou očkovací látkou, tak se moc neví, jak na to ten imunitní systém bude reagovat. Jak se tedy máme k vakcínám chovat? Doporučoval jsem, že ta riziková populace, která se očkovala začátkem roku 2021, by si měla dát i třetí dávku. I když ta bude účinně chránit jen asi deset týdnů, na ochranu před vlnou omikronu to bude stačit. Data ale ukazují, že není nutné, aby si třetí dávku dávali lidé středního věku a hlavně mladí. Pokud nejsou z rizikové kategorie.

Vašáková: Myslím, že je silné tvrdit, že u každého jedince klesá buněčná imunita vakcinací proti covidu. To by jistě vyžadovalo klinickou studii. A musely by tam být eliminovány takové zásadní faktory jako stres, porucha výživy, dysmikrobie při používání respirátoru a jiné faktory. Prosím, nediskreditujme vakcíny proti covidu. Je totiž evidentní, že nejlépe stran skutečné nemocnosti a mortality na tom jsou státy, které mají vysokou proočkovanost včetně třetí dávky. I na datech z České republiky už vidíme, že ta třetí dávka brání ze sta procent proti těžkému covidu a smrti a zcela zásadně i proti nakažení. Je ale třeba dokola opakovat: Není až tak důležité, kolik viru koluje v populaci, ale kolik lidí těžce postihuje a zabíjí. Ve své ambulanci nemám nikoho postiženého nežádoucími účinky vakcíny. Zato mám hodně pacientů, a to i velmi mladých lidí, postižených covidem, s takzvaným postcovid syndromem, kterým trpí i mnoho měsíců po prodělání. Jsou to hlavně plicní obtíže, ale i srdeční, včetně dlouhodobých arytmií, kožní, nervové, dlouhotrvající únavy, deprese, ztráty čichu a chuti. To, co v organismu člověka udělá mRNA vakcína, je slabým odvarem proti tomu, jak s buňkami a tkáněmi zatočí covid. Vakcína je principiálně výzbrojí, cvičištěm, kde část jedinců může být lehce zraněna, s přechodnou újmou, proto, aby se pak dobře chránili v reálném boji a nezemřeli a nestali se mrzáky, invalidy.

Celý Salon najdete na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.