Konec porna, konec svobody?

Británie se chystá k puritánskému tažení. V nejbližších dnech má spustit masivní regulaci internetového porna, která nemá v západním světě obdoby. Všechny weby s pornografií musí během měsíce zavést přísné ověření věku. Již nebude stačit pouze jednoduché odkliknutí prohlášení, že člověk je starší osmnácti let. Lidé nyní budou muset prokázat svůj věk pomocí kreditní karty, pasu či nějakým jiným způsobem. Celá akce navozuje otázky ohledně soukromí, svobody slova a cenzury.

Slib, že zabrání mladistvým chodit na pochybné stránky, zahrnul David Cameron do svého volebního programu v roce 2015. Kvůli známým problémům s brexitem, ale i obstrukcím aktivistů se splnění slibu posunulo. Přestože se mezitím změnil premiér, konzervativní vláda u svého záměru setrvala. Odůvodňuje to potřebou chránit mládež před obscénnostmi. Jenže výsledkem bude vytvoření obří databáze, která bude obsahovat nejintimnější sexuální informace milionů lidí.

I když možní správci těchto databází, nebude to nutně vláda, slibují, že tyto informace se nedostanou na veřejnost, je těžké tomu uvěřit. Nemusí mít žádné nekalé úmysly, tyto databáze jsou celkem jednoduše napadnutelné. Takřka nemine měsíc, aby neunikla data velkých firem či třeba nemocnic. Myslet si, že Britům se podaří zajistit seznam uživatelů porna, je bláhové.

Ještě důležitější otázkou je vymahatelnost zákona. Většina velkých poskytovatelů internetového porna sídlí v USA, na britské zákony tak nemusí brát ohled. Britská vláda hrozí, že těm, kteří se nepodřídí, zablokuje přístup k britskému internetu. Podobný blok si již v jednom případě vyzkoušela. Americký bulvární deník National Enquirer se odmítl v roce 2007 podřídit britským zákonům o nactiutrhání, Britové tak zablokovali přístup k jeho webové stránce. (National Enquirer je nyní nedostupný v celé Evropě, neboť nesplňuje nařízení GDPR.) Kritici nového zákona o pornu se bojí, že pokud by masová blokace zafungovala, mohla by se využít i k jiným prostředkům, hlavně k všeobecné cenzuře webu.

Legislativní vývoj jim dává za pravdu. Podle nedělníku Mail on Sunday ministři již chystají zákon, který by umožnil vznik nové agentury Ofweb. Jméno je přímá narážka na Ofcom, což je britská obdoba české RRTV. Stejně jako ona hlídá takové záležitosti, jako je vyváženost zpravodajství nebo že neběží v televizi materiál nevhodný pro mládež před určitou večerní hodinou. Ofweb by měl mít ještě širší pravomoci na internetu, například právo vyžadovat smazání závadných příspěvků. Pokud se tak nestane, bude moci vyžadovat masivní pokuty jak po firmách, tak po jejich představitelích. Teoreticky tak může přistát potrestání třeba na stole Marka Zuckerberga. Zablokování stránek může být jednoduchý způsob, jak donutit weby k podřízení se britským zákonům. Není těžké si domyslet, jak se to celé může zvrhnout v masivní kontrolu internetu.

Cenzura vyjadřování na internetu v Británii již nyní existuje. V lednu Harrymu Millerovi zatelefonovala policie, aby ho informovala, že jeho tweet, ve kterém napsal, že „transgenderové ženy nejsou pravé ženy“, je problematický. Policie uznala, že neexistuje zákon, podle kterého může Millera stíhat, dala mu však na srozuměnou, ať si dává pozor. Stejné varování dostal scenárista známého seriálu Father Ted Graham Lineham. Ten se na Twitteru pohádal s transgenderovou aktivistkou a oslovoval ji jejím původním pohlavím. V roce 2016 britská police zatýkala 9 lidí denně za výroky na internetu a tato statistika má stoupající tendenci. Za podobné výroky hrozí pokuta až 5 tisíc liber nebo šest měsíců za mřížemi. Rozhodně ne vždy jde za postihování názorů typu „schvalování genocidy“. Například policie jižního Yorkshiru vyzvala na Twitteru občany, aby hlásili „nejen zločiny z nenávisti, ale i nekriminální nenávistné incidenty“. Jedná se o takové prohřešky, jako jsou „urážlivé komentáře online, osobně nebo v psané formě“.

Většímu postihování obyvatelstva za výroky na internetu brání především personální a finanční limity policie. Kdyby se vládě podařilo přenést dohled na poskytovatele online služeb, prostor k represi se mnohonásobně zvětší. Zde číhá hlavní nebezpečí plánované regulace porna. To, že se Britové nedostanou ke svým oblíbeným hanbatým videím, nám koneckonců může být jedno. Celé to však může posloužit jako pokusný balonek, jestli je taková cenzura ve velkém měřítku technologicky možná. Brity by se mohli inspirovat i čeští strážci pořádku, v některých ohledech se již inspirují. V listopadu 2018 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman pro Český rozhlas prohlásil o potrestatelných vyjádřeních na internetu: „Bavíme-li se o kriminalitě v kyberprostoru, je to nejsnadněji dokazatelná trestná činnost. Není problém najít důkaz. Musíte dokázat konkrétní trestní odpovědnost. Podívám-li se na klesající statistiku trestné činnosti obecně, myslím, že by byl čas sednout si k počítačům, začít stíhat, a ne čekat, až nám přijde trestní oznámení.“

Taktéž policisté přebrali britský způsob orwellovského varování. „Neomezená virtuální svoboda a anonymita má i na sociálních sítích právní rámec a hranice. Svým příspěvkem či jen komentářem můžete naplnit skutkovou podstatu hned několika paragrafů trestního zákoníku. Myslete na to, než napíšete nějaký ten „jed“ – děkujeme!“ vyzývala taktéž v listopadu 2018 česká policie na svém Facebooku.