Turecko ustoupilo. NATO se shodlo na plánu posil pro Pobaltí a Polsko
Summit NATO
nové
Foto: NATO
Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Na tiskové konferenci to ve středu po konci summitu NATO oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Ankara plán dosud blokovala a žádala, aby aliance výměnou za tureckou podporu uznala jako teroristické ty skupiny, proti nimž Turci bojují v Sýrii. Neshody v alianci jsou ale podle Stoltenberga normální a existovaly od vzniku NATO.
Turecko dlouhodobě požaduje, aby Západ uznal za teroristické kurdské milice YPG, proti kterým turecká armáda bojuje na severu Sýrie. Prezident Recep Tayyip Erdogan před odletem na londýnský summit uvedl, že Ankara jinak nepodpoří NATO v otázce obrany pobaltských států. Tu aliance už několik let posiluje jako součást své reakce na ruský postup vůči Ukrajině a obecně stále asertivnější chování Moskvy.
Ve středu Stoltenberg řekl, že se podařilo najít shodu na aktualizovaném obranném plánu pro Pobaltí a Polsko. Na označení kurdských sil v Sýrii ale podle něj mezi členy NATO nadále panuje rozdílný názor.
Litevský prezident Gitanas Nauséda na tiskové konferenci prohlásil, že Turecko výměnou za schválení plánu na summitu nic nepožadovalo. „Nikdo po nás za to nic nechtěl. Poděkovali jsme všichni prezidentovi Erdoganovi za solidaritu,“ řekl Nauséda.
„Samozřejmě, že máme neshody, cokoli jiného by bylo divné,“ řekl také Stoltenberg v reakci na dotaz na spory mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Média před summitem, který měl být připomínkou 70 let existence nejsilnějšího spojenectví světa, široce referovala o slovních přestřelkách právě mezi vrcholnými představiteli některých členských zemí.
„V NATO existovaly neshody po celou dobu jeho existence,“ dodal Stoltenberg a připomněl například ostré spory mezi členy bloku v souvislosti s Američany vedenou invazí do Iráku v roce 2003.
Stoltenberg na tiskové konferenci představil také závěry jednání devětadvaceti členských zemí aliance, která je v nich označena za „nejúspěšnější alianci v dějinách“. V deklaraci prezidenti a premiéři zemí NATO zdůraznili solidaritu a spojenectví a připomněli článek pět Washingtonské smlouvy, podle které je útok na jednu členskou zemi útokem na všechny.
Země se v závěrečném dokumentu hlásí také k plánu zvyšování obranných investic. „Dosahujeme dobrého pokroku. Musíme a budeme dělat více,“ píše se v textu. „Agresivní akce Ruska“ představují podle závěrů ohrožení euroatlantické bezpečnosti. Trvalou hrozbou je pro země NATO také terorismus. „Nestabilita za našimi hranicemi také přispívá k neregulérní migraci. Čelíme kybernetickým a hybridním hrozbám,“ píše se dále v dokumentu. Podporu aliance vyjádřila nastolení dlouhodobé bezpečnosti a stability v Afghánistánu či spolupráci NATO a Evropské unie. Mezi novými členy přivítala Severní Makedonii.
Deklarace zmiňuje také význam zajištění bezpečných komunikačních sítí, včetně sítí páté generace (5G) a označuje vesmír za operační prostor. Summit také uvedl, že rostoucí vliv Číny ve světě skýtá příležitosti i výzvy. V deklaraci se objevila i výzva generálnímu tajemníkovi NATO, aby zahájil proces hledání způsobu, jak posílit „politickou dimenzi“ aliance.
