Kleopatra, Ježíš a rasismus v umění

KOMENTÁŘ

Kleopatra, Ježíš a rasismus v umění
Herečka Gal Gadotová má nově ztvárnit Kleopatru. Foto: Warner Bros.
2
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Měla to být zpráva všeobecně vítaná. Režisérka Patty Jenkinsová, která díky Wonder Woman dokázala, že i ženy „umí“ točit velkorozpočtové spektákly, se znovu spojila s představitelkou hlavní role Gal Gadotovou, aby společně vytvořily nový životopisný film o jedné z nejslavnějších žen historie, Kleopatře.

Člověk by očekával, že v dnešní době, kdy je hlad po ženských tvůrkyních, po ženách v hlavní roli a po silných ženských příbězích, se to setká se všeobecným uznáním. Jenže Gadotová je obviněna z „whitewashingu“, jak se říká praxi, kdy je postava z etnické menšiny ztvárněna někým „bělejším“. Kauza hezky ukazuje několik tendencí.

 

Za prvé ukazuje, jak podobné zprávy vznikají. Údajný skandál začal kvůli několika účtům na Twitteru, které si stěžovaly, že Egypťanku nehraje Egypťanka, nebo alespoň Arabka. Z několika tweetů byl cítit antisemitský osten, když zdůrazňovaly, že Gadotová je Izraelka. Toho se pak chytla média, která začala psát o údajné kontroverzi. Není náhodou, že o tom jako jedni z prvních referovaly britský internetový deník The Independent, který nevynechá jedinou šanci, aby prosazoval progresivistickou agendu, a televize Al Jazeera, vlastněná katarskou vládou a vůči Izraeli silně negativní. Což zase vedlo k tomu, že si problému všimne více lidí, kteří to začnou komentovat, a ze „skandálu“, který zajímal pár aktivistů, se stalo další střetnutí kulturních válek.

Pak je tu druhá věc, totiž že argumentace odpůrců toho, aby Gal Gadotová hrála Kleopatru, nedává smysl. Kleopatra sice vládla antickému Egyptu, byla to však etnická Řekyně. Zakladatelem dynastie byl Ptolemaios, jeden z generálů Alexandra Velikého, kterému se podařilo po Alexandrově smrti zřídit v Egyptě nezávislou říši. Ptolemaiovci pak dbali na to, aby se nemísili s Egypťany a brali si jiné Řeky, a především jiné Ptolemaiovce. Zatím se zdá, že Řekům je celkem jedno, že by Kleopatru měla hrát Izraelka.

Celé to tak ukazuje na naprosto pomýlené vnímání etnicity ze strany progresivní levice, která dělí svět na menšiny a „bílé“ a požaduje dodržování tohoto rozdělení již na věčné časy. To, že starověkému Egyptu mohla vládnout osoba, která je z dnešního pohledu bílá, jim vůbec nepřijde na mysl, stejně tak že ještě nedávno Židé, ale třeba i Řekové a Italové nebyli považovány za plnohodnotné bělochy. Navíc je otázkou, kolik toho mají dnešní Egypťané a Arabové společného se svými antickými předchůdci. Etnicita je přece jenom dosti složitá věc. Asi většina lidí chápe, že dnešní Italové nejsou to samé co starověcí Římané a podobně.

Podobné námitky se však objevují i mimo film. Jeden z déle táhnoucích se sporů je o zobrazování Ježíše Krista. Progresivní levice tvrdí, že vzhledem k tomu, že Ježíš pocházel z Blízkého východu, veškerá jeho zobrazení jako evropsky vypadajícího muže jsou rasistická. Jedním šmahem tak bylo odsouzeno několik století církevního umění. Ukázkou, že nejde jen o názor několika šílenců, je vyjádření Justina Welbyho, arcibiskupa z Canterbury a hlavy anglikánské církve. Ten v červnu prohlásil, že je potřeba se znovu zamyslet nad zobrazováním Ježíše jako bílého muže. Dodal, že sochy v canterburské katedrále budou znovu posouzeny, i když to prý neznamená, že budou odstraněny. Nikdo přitom neví, jak Ježíš doopravdy vypadal. Na Blízkém východě žije celá řada lidí s velmi světlou kůží a podle antických zdrojů na první pohled Římané byli od tamějších obyvatel nerozeznatelní.

Samozřejmě někdy to může vypadat komicky, když běloch hraje nějakou jinou etnicitu, třeba John Wayne jako Čingischán. Pokud film drží etnicitu postav i u herců, dodá mu to na uvěřitelnosti. Zkoumání stoprocentní rasové vhodnosti však vyvolává nepříjemné asociace, zvláště u židovské herečky.

Foto: Výpravy Jiřího Peňáse

 

×

Podobné články