Bush vyjádřil hluboký smutek nad „tragickým“ vývojem v Afghánistánu

Bývalý americký prezident George Bush mladší a jeho žena Laura sledují vývoj v Afghánistánu s „hlubokým smutkem“. Pár to uvádí v prohlášení vydaném v noci na úterý po rychlém postupu radikálního hnutí Tálibán zakončeném obsazením hlavního města Kábulu. Podle Bushových by Spojené státy měly Afgháncům prchajícím před islamisty zajistit možnost opustit jejich vlast.

Bush byl v roce 2001 tím, kdo rozhodl o americké invazi do Afghánistánu v reakci na teroristické útoky z 11. září. Rozhodnutí současného šéfa Bílého domu Joea Bidena stáhnout po dvaceti letech zbývající americké jednotky v červenci exprezident označil za chybu a varoval před tvrdými dopady na afghánské ženy a dívky.

„Laura a já sledujeme tragické události, které se odehrávají v Afghánistánu, s hlubokým smutkem,“ uvádí Bush společně s manželkou v novém prohlášení. To přišlo po vstupu bojovníků Tálibánu do Kábulu, útěku afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního z vlasti a po dni chaosu na kábulském mezinárodním letišti, které se stalo v podstatě jedinou cestou ven ze země přebírané islámskými fundamentalisty.

„Afghánci, kteří jsou teď nejvíce ohrožení, jsou titíž, kteří stáli v popředí pokroku uvnitř své země,“ míní 43. prezident USA a bývalá první dáma. „Prezident Biden slíbil tyto Afghánce evakuovat, společně s americkými občany a našimi spojenci. Vláda Spojených států má pravomoc omezit byrokracii pro uprchlíky během naléhavých humanitárních krizí. A je nyní naší zodpovědností – a máme na to prostředky – zajistit pro ně bezpečný odchod, bez byrokratických průtahů,“ apelují manželé Bushovi.

Washington už začal z Afghánistánu evakuovat americké pracovníky, jakož i Afghánce, kteří americkou diplomatickou i vojenskou misi podporovali, a jejich rodiny. Vláda trvá na tom, že afghánské spolupracovníky, kterým hrozí pomsta Tálibánu, dostane do bezpečí, po překotném vývoji z posledních dní ale není jasné, jaká část z desetitisíců těchto lidí skutečně evakuována bude. V amerických médiích se objevují informace o tom, že mnozí nejsou v Kábulu anebo nemají podle stávajících pravidel na evakuaci nárok. Chaotické výjevy z letiště a zoufalé snahy Afghánců dostat se na některé z letadel mezitím vyvolávají srovnávání situace s americkým odchodem z Vietnamu v roce 1975.

Prezident Biden v pondělním projevu hovořil o „složitém a nepěkném“ konci nejdelší americké války, své rozhodnutí ukončit po 20 letech bojovou misi v Afghánistánu ale znovu hájil. Bidenova administrativa svým postupem navazuje na kroky vlády republikánského prezidenta Donalda Trumpa, která loni podepsala mírovou dohodu s Tálibánem a naplánovala stažení vojsk do letošního května. Přesto Biden v posledních dnech čelí silné kritice Trumpa a dalších republikánů, lídři jeho Demokratické strany v Kongresu zatím za prezidentem stojí.

„Snaha prezidenta Bidena ukončit naše 20leté vojenské působení je správná,“ reagoval na Bidenův projev nejvýše postavený demokrat v Senátu Chuck Schumer. „Jak prezident Biden jasně popsal, prioritou číslo jedna je teď bezpečně evakuovat Američany, naše spojence a partnery a odvážné Afghánce, kteří pracovali po našem boku a kterým hrozí bezprostřední nebezpečí,“ uvedl Schumer.

Byl to od samého počátku neúspěšný podnik, míní Gorbačov

Bývalý sovětský lídr Michail Gorbačov, který v roce 1989 nařídil stažení sovětské armády z Afghánistánu po deset let trvajícím neúspěšném vojenském tažení, dnes uvedl, že působení Severoatlantické aliance v zemi bylo odsouzeno k nezdaru od samého počátku. Informovala o tom agentura RIA.

„Byl to od samého počátku neúspěšný podnik, i když ho Rusko v prvních fázích podporovalo. Jako mnoho podobných projektů byl i tento založen na zveličování hrozeb a ne zcela jasných geopolitických cílech,“ citovala RIA někdejšího sovětského prezidenta. „K tomu je nutné přičíst nerealistickou snahu demokratizovat mnohoklanovou společnost.“

„Přiznat neúspěch si měli (představitelé NATO a Spojených států) daleko dříve,“ dodal s tím, že nyní je důležité vzít si z toho ponaučení a vyvarovat se podobných chyb do budoucna.

Dnes devadesátiletý Gorbačov považoval sovětskou přítomnost v Afghánistánu za politickou chybu, která Sovětskému svazu odčerpávala cenné zdroje v době, kdy tento stát prožíval – jak se později ukázalo – soumrak své existence, připomněla agentura Reuters.