Němcová se pustila do Filipa. Česko si připomíná okupaci v roce 1968

V Praze, ale i na dalších místech České republiky, si lidé připomínají 53 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Před budovou Českého rozhlasu v Praze se koná každoroční pietní akt, kde se pokládají květiny a věnce k pamětní desce. Kladení věnců na Vinohradské třídě se účastnili čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí

Slavnostní projevy na místě zahájil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Dále promluvila místopředsedkyně vlády Alena Schillerová (za ANO). Ta připomněla hrdinství jednotlivců, které je podle ní podstatným prvkem svobody a demokracie, ocenila také sounáležitost, které se Československu v roce 1968 dostalo ze zahraničí.

„Ani ČR nesmí nikdy zavírat oči před těžkostmi a útrapami, které se dějí za našimi hranicemi, ať už jakkoliv daleko,“ řekla. Ocenila i pamětníky, kteří se neobávali o událostech srpna 1968 říkat pravdu ještě v době, kdy to bylo spojené s hrozbou ztráty zaměstnání, kariéry či vězení. „Právě díky tomu po celou dobu normalizace zůstala svoboda v našich srdcích,“ uvedla. Svoboda a demokracie jsou podle ní vzácnou hodnotou. „Se kterou vždy stojí nemalá hrdinství jednotlivců,“ dodala.

Dalším, kdo na pietním aktu promluvil, byl místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Ten zdůraznil převážně důležitost svobody slova a veřejnoprávních médií. „Mělo by to být připomínkou, jak důležitá je pro demokracii svoboda slova a jak důležitou roli hrají média, zejména veřejnoprávní služby,“ uvedl Pikal. Jen ve společnosti, kde existují média nezávislá na počtu „kliknutí“ či svém majiteli, může demokracie vzkvétat, doplnil.

Pikal i Schillerová pak při ceremoniálu připomněli oběti invaze, zraněné či lidi, kteří kvůli událostem roku 1968 opustili Československo. Ocenili i roli pracovníků tehdejšího rozhlasu a televize v prvních dnech okupace.

Jednou z mluvčích na ceremoniálu byla i senátorka Miroslava Němcová (ODS). Ta označila 21. srpen 1968 za jeden z tragických dnů našich dějin. Při projevu také vyjádřila znepokojení nad nedávným výrokem 1. místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM): „Diktatura Evropské unie a NATO je nesrovnatelná s tou sovětskou. Brežněv nás nechal normálně žít.“

„První místopředseda Poslanecké sněmovny demokratické země považuje za normální žít tak, jak v jeho představách by to vypadalo, tedy zavírat, mučit, věšet odpůrce totalitního režimu,“ ohradila se proti jeho výroku Němcová. „Považuji za hanbu, že jsme dovolili, aby představitelé komunistické strany zaujímali vysoké ústavní posty,“ uvedla. „V letech 2010 až 2013, kdy jsem byla předsedkyní Poslanecké sněmovny, tak jsem se rozhodla, že přijmu tuto vysokou pozici pouze za podmínky, že ve vedení Sněmovny nikdo z komunistů nebude a to se také stalo,“ připomněla Němcová.

21. srpen 1968 si lidé připomínají také v Brně, kde zástupci města, kraje i další politici položili květiny u pamětní desky Danuše Muzikářové. Osmnáctiletá studentka byla zastřelena na Moravském náměstí právě v roce 1969 při ročním výročí okupace. Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) řekla, že je potřeba si události připomínat, protože svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie.

V areálu pardubického letního kina se k výročí 21. srpna bude konat mimořádná projekce filmu Katyň, který připomíná masakr 22.500 polských vojáků i civilistů v režii sovětské tajné policie v roce 1940. Pietní akty a položení kytic u pamětních desek k uctění památky obětí z 21. srpna 1968 a 1969 připravili v Brně. Připomínka výročí okupace ČSSR se v Olomouci zúčastní i primátor Miroslav Žbánek (ANO), předseda Vojenského spolku rehabilitovaných Olomouc Bohumil Reml a další hosté. V Plzeňském Prazdroji zvou na setkání s Josefem Švajcrem, který zažil dramatický útok sovětských vojáků na vysílač Krašov. Akce je součástí doprovodného programu výstavy Osvobození bez svobody. V rámci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se bude konat premiéra dokumentárního filmu Rekonstrukce okupace. V Liberci se uskuteční pietní shromáždění s položením květin u Pomníku obětem okupace 68.

Před 53 lety do tehdejší ČSSR vpadla vojska armád Varšavské smlouvy. O rok později na první výročí okupace se konaly občanské protesty, které také některé z akcí připomenou. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si tehdy vyžádal sedm mrtvých a mnoho zraněných. Srpnová invaze vojsk na území Československa ukončil období pražského jara, které představovalo společenské a kulturní uvolnění v zemi. Okupace zároveň odstartovala dvacetileté období normalizace.