Záhady okolo mrtvého ministra. Americký think tank už v pátek napsal, že Kreml chystá atentát na Lukašenka

V sobotu běloruská tisková agentura Belta oznámila, že ministr zahraničí Vladimir Makej náhle zemřel ve věku 64 let. Žádné podrobnosti nebo příčinu úmrtí neuvedla. Smrt Makeje tak vyvolala řadu spekulací. Ukrajinská agentura Unian nyní cituje ruského politologa a publicistu Andreje Piontkovského, podle kterého vypadá smrt běloruského ministra, který býval spojkou prezidenta Alexandra Lukašenka se Západem, velmi podezřele. Zřejmě, byl prostě otráven, uvedl Piontkovskij. Sobotní smrt Makeje přichází jen den poté, co americký Institut Roberta Lansinga uvedl, údajně s odkazem na zdroje z ruské zpravodajské služby, že Kreml se rozhodl spáchat atentát na Lukašenka, s cílem přimět Bělorusko vstoupit do války s Ukrajinou. Přitom od doby, co Rusko v únoru zahájilo ozbrojenou invazi na Ukrajinu, přicházejí z Ruska časté zprávy o náhlých úmrtích, jak oligarchů, tak manažerů důležitých podniků, i vysokých důstojníků.

„Když v roce 1948 Stalin obnovoval pořádek ve svém dalším vazalském státě, Československu, prvním impulsem k obratu byl atentát na prozápadního ministra zahraničí (Jana) Masaryka, byl vyhozen z okna... Makej, zřejmě, byl prostě otráven. Jsem si téměř jistý, že odstranění Makeje je čin Moskvy, vždy ho nenáviděli, vždy mu vyčítali Lukašenkův multivektorový přístup,“ uvedl Piontkovskij.

Piontkovskij poznamenal, že odhodlání, s nímž Kreml šel do této „akce“, mu dává vážné důvody k předpokladu, že americké zpravodajské služby mají vážné argumenty, aby mohly mluvit o Putinově touze odstranit Lukašenka. Kreml podle politologa Lukašenkovo ​​jednání vždy štvalo. Expert se domnívá, že se „zoufale bránil připojení“ Běloruska k Rusku. Lukašenko byl připraven „věrně sloužit“ Putinovi, ale nechtěl se proměnit v „minského tajemníka“. "Motiv činu je, likvidace ministra zahraničí je velmi podezřelé znamení," uvedl Piontkovskij.

Lukašenko se podle politologa zoufale „motal“ už 9 měsíců, od začátku invaze Ruska na Ukrajinu. Je připraven na všechno: na ruské jednotky na svém území, na údery ze svého území, ale ne na účast své armády ve válce. Publicista poznamenal, že Lukašenko tuší, že se to všechno obrátí proti němu.

Další spekulace může vyvolávat článek amerického think tanku, Institutu Roberta Lansinga, který vyšel v pátek, tedy jen den před tím, než byla oznámena smrt Makeje. Podle zdrojů z ruského vojenského vedení se Kreml rozhodl pro radikální „řešení“ otázky zatažení Běloruska do ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině, napsal institut, zřejmě na základě zdrojů amerických tajných služeb.

"Na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina po návratu z posledního summitu ODKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti) se ruská vojenská rozvědka (GRU) může v nadcházejících dnech pokusit provést scénář zahrnující buď pokus o atentát na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, nebo o předstíraný atentát, s cílem ho nakonec zastrašit a přimět ho, aby konečně nařídil svým vojákům, aby se přímo zapojili do války na Ukrajině po boku ruských jednotek.

Institut přišel i se jménem Lukašenkova nástupce. Ruské ústředí GRU se údajně zabývá scénářem, který zahrnuje zabití Lukašenka během operace, v důsledku čehož budou jeho úkoly svěřeny úřadujícímu generálnímu tajemníkovi ODKB Sanislavu Zasovi, který je plně loajální k Rusku a pod kontrolou GRU.

Podle uvedeného spiknutí by Zas v brzké době vyhlásil přičlenění Běloruska k Rusku jako autonomní entity, údajně proto, aby zabránil vojenské hrozbě, které Bělorusko čelí z Ukrajiny a Polska, tvrdí Institut Roberta Lansinga. Znovu se má předkládat propagandistický příběh, podle kterého byl pokus o zabití Lukašenka organizován Washingtonem.

Takové plány by mohly svědčit o tom, že Moskva nyní vidí ODKB jako neúčinnou organizaci, a tak sází na pokusy získat plnou kontrolu nad členskými státy této organizace tím, že zajistí jejich integraci do Ruska nebo je donutí vstoupit do nové verze Sovětského svazu.

Summit ODKB v Jerevanu skončil tento týden fiaskem, když Arménie během jednání otevřeně přiznala, že očekávala vetší podporu v konfliktu s Ázerbájdžánem. Kazašský prezident Tokajev zase vyzýval k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Představy Ruska a jeho nejbližších spojenců se tu značně rozešly. Ukázal to i konec setkání. K šoku ostatních arménský premiér Nikol Pašinjan odmítl podepsat závěrečné komuniké. Psali jsme o tom zde.