Školy zavíráme první, otevíráme poslední

KOMENTÁŘ

Školy zavíráme první, otevíráme poslední
Délka uzavření škol v Evropě. Situace k 31. březnu 2021. Foto: ČT24
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Všechny civilizované země se v krizi čínského koronaviru držely jednoduchého pravidla: školy zavíráme jako poslední, otevíráme jako první. Proto po celou dobu platilo, čím je země civilizovanější, tím má školy zavřené kratší dobu.

Česká republika je z tohoto pohledu jednou z nejméně civilizovaných zemí celé Evropské unie. Jako by skoro jela podle anticivilizačního pravidla. Školy zavíráme jako první a otevíráme jako poslední. O naprosto destruktivním vlivu zavřených škol na děti toho za ten rok bylo popsáno spoustu. Jsou to už notoricky známé věci a není třeba je znovu opakovat.

Podle srovnání UNICEF, vlád jednotlivých zemí a lékařských studií je Česko zemí, která měla a má zavřené školy už 38 týdnů. Nejdéle z celé Evropské unie.

 

Covidem velmi zasažená Francie měla školy zavřené 10 týdnů. Španělsko, které prošlo silnými vlnami epidemie, 15 týdnů. Norsko, Švédsko a Finsko od 19 do 23 týdnů. Extrémní situaci zažívala i Velká Británie, která zavřela školy celkem na 27 týdnů. Izrael procházel podobnými vlnami epidemie jako Česko a uzavřel školy celkem na 33 týdnů. Itálie s katastrofální první vlnou, kterou jsme my ve srovnání s nimi v podstatě nepocítili, zavřela školy celkem na 35 týdnů, a to selektivně. Dvě třetiny území měly školy v době epidemie většinou otevřené. Německo a Rakousko měly školy otevřené o deset týdnů déle než Česko a postupovaly podle spolkových zemí. Po většinu covidového roku nezavíraly plošně.

To jsou fakta. Vláda neustále mluví o tom, jak jsou školy nejvyšší prioritou. Jak se budou otvírat jako první. Zatím jsou otevřené v chaotickém rotačním systému s testováním antigenními testy jen pro žáky prvního stupně základních škola a posledních ročníků školek. Všichni ostatní trčí další a další týdny doma u počítačů.

Místo otvírání škol si vláda našla jinou prioritu. Začíná otvírat zápasy hokejové a fotbalové ligy pro fanoušky. Jistě, za přísných bezpečnostních opatření. Hlediště mohou být zaplněna jen z deseti procent (zhruba tisícovka lidí na průměrném stadionu, kde se liga hraje). Všichni fanoušci musí mít nejdéle 72 hodin staré PCR testy a respirátory.

Ligový fotbal a hokej dostal výjimky ministerstva zdravotnictví.

Ty ale stejný úřad přes dlouhodobý tlak odmítl dát na konkrétní pilotní projekty otevření škol se stejně bezpečným PCR testováním, s jakým pouští lidi na stadiony. Pražští regionální politici Mariana Čapková a Tomáš Portlík o bezpečné pilotní otevření škol s velmi bezpečnými testy usilují měsíce. Vše měli připravené. Nic od státu nechtěli. Jen tu výjimku. Nabízeli, že ukážou, jak školy můžou s testy bezpečně fungovat. Obraceli se na ministra školství Roberta Plagu, ministry zdravotnictví Jana Blatného a poté Petra Arenbergera. I přímo na premiéra Babiše. Ničeho se nedočkali. Jeden je odkazoval na druhého. Alibismus, jak Hlava XXII.

Už v této chvíli mohlo být řadu týdnů na dobře připravených školách vyzkoušeno, jak může bezpečná škola s PCR testy bez roušek a rotací fungovat. A stát tímto odzkoušeným systémem mohl pustit do škol všechny děti. Jenže tu výjimku nikdy nedal a nezkoušel nic. Jen promrhával čas.

Nikdo neříká, že se nemá otevřít fotbal pro fanoušky. Hledat dilemata, jestli otevřít fotbal, restaurace, nebo obchody je samo o sobě nesmyslné. Teorie omezování sociálních kontaktů je mimořádně destruktivní. Rozumná vláda se má dívat jen na to, jaké je na konkrétním místě riziko nákazy. A snažit se hledat všechny logisticky a technologicky dostupné cesty, jak ho nechat otevřené. Jako hledá tu cestu na stadionech pro fanoušky.

Ty zjevně mají výrazně silnější lobby než rodiče dětí. Vláda Andreje Babiše ukazuje, že je vládou starých pro staré. Že na děti a mladé lidi úplně kašle. Nejsou pro ni prioritou. Jsou úplně na posledním místě.

V praxi sledujeme, jak cynicky nebezpečná je vláda, která má většinu svých voličů soustředěnu v jedné jediné věkové kategorii. Mezi seniory. Vedle Babišova ANO naštěstí žádná taková další v Česku a vůbec v Evropě není. Takové strany jsou mimořádně nebezpečné, protože při jejich populistickém vládnutí pro svou cílovou skupinu hrozí v zemi tvrdý generační střet.

×

Podobné články