Do drahých energií nás stáhly chyby Němců. Řekněme jim to natvrdo
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
CENY POTRAVIN
Ceny potravin v České republice i nadále rostou a podle analytiků se trend může v nadcházejících měsících ještě zrychlit. Zdražování podle dostupných statistik ...
Větu z titulku řekl včera v Partii televize Prima CNN News místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra. Byl prvním z politické elity, kdo jasně a otevřeně říká, že energetická politika největší evropské ekonomiky, našeho souseda a největšího obchodního partnera má na současných extrémech a rozpadu trhu s elektřinou zásadní podíl. Že to není jen Vladimir Putin, který si právě přes závislost na plynu pohrává s Evropou jako kočka s myší. Ale že to jsou i další dva velmi silné důvody.
Alexandr Vondra v televizní debatě symbolicky rozdával medaile největším hříšníkům energetické krize. Zlato pověsil na krk Putinovi. Stříbro právě Němcům. Za to, že si vytvořili tak nestabilní energetiku tvrdě závislou na ruském plynu, který je pro ně s výjimkou dovozů ze zahraničí včetně České republiky jedinou alternativou, když v Severním moři zrovna nefouká. Bronz vyfasoval místopředseda Evropské komise. Duchovní otec Green New Dealu, Nizozemec Frans Timmermans.
Právě díky komplexnosti bylo včerejší Vondrovo vystoupení obsahem důležitější než večerní mimořádný projev Petra Fialy. Ten se nesl ve stejnému duchu jako ten předchozí z 22. června. Jen v něm tentokrát nebyly kurzotvorné informace typu, že stát chce získat kontrolu nad výrobou elektřiny. Premiér opět zdůraznil, že za energetickou krizi může hlavně Vladimir Putin. Bez detailu zopakoval informace o pondělním vládním návrhu stropu na elektřinu a plyn pro domácnosti, veřejné instituce a malé firmy do 250 zaměstnanců. Přidal ujištění, že jsou plné zásobníky plynu. A požádal občany o úsporné nakládání s energiemi.
Alexandr Vondra mluví o roli Německa, s níž je v příštích měsících potřeba v energetické a evropské politice aktivně pracovat. Ceny elektřiny nezačaly růst až po ruské invazi na Ukrajinu. Stoupaly už před ní. Loni v prosinci stála elektřina 250 eur za megawatthodinu. Skoro pětinásobek ceny roku předchozího. Cena roste z jednoduchého důvodu. Nabídka elektřiny ze stabilních zdrojů, což jsou ty, které fungují bez ohledu na počasí, je menší než poptávka. Když v Severním moři duje vítr, stojí elektřina v některých momentech pod 100 eur – jako v Německu v pátek. Když nefouká, letí prudce vzhůru. Ty rozdíly měl vyrovnávat plyn. Ten je teď nedostatkový a rekordně drahý. Němci jsou tou zemí, které z celé Evropy chybí nejvíc stabilních zdrojů. Jejich větrné zdroje jsou mimořádně nevyzpytatelné a nestabilní. Mnohem nestabilnější než soláry na jihu Evropy, kde se počet slunečních dní příliš nemění.
Tím nedostatkem stabilních zdrojů zdražuje velké, energeticky náročné Německo elektřinu všem ostatním. Energetická politika byla jejich suverénním rozhodnutím. Teď za ni ale všichni ostatní včetně nás, kteří jsme s Německem velmi dobře energeticky propojeni, platí vysokými cenami. A o tom je třeba s Němci, kteří blokují řadu návrhů na řešení energetické krize včetně evropských stropů na cenu plynu pro výrobu elektřiny nebo vypnutí emisních povolenek, potřeba mluvit. Přímo, jak říká Alexandr Vondra.
Na pondělní vládní tiskovce při oznamování stropů na elektřinu a plyn vystoupila i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Oznámila, že se podle ní šíří mýty o tom, že elektřinu levně vyrábíme a draze prodáváme, protože ji mimo jiné vyvážíme do Německa. A že by ceny srazilo, kdyby se ten vývoz omezil. Zdůraznila, že si to nemůžeme dovolit, protože z Německa naopak dovážíme plyn a ropu. Za prvé to není úplně pravda. Němci nejsou producenty ani plynu, ani ropy. Obě suroviny dovážíme přes jejich území. Jestli tím paní Pekarová chtěla říct, že oni na nás mají páky, pak zapomněla dodat, že přes nás proudí ze severního Německa plyn do Bavorska. Nejvýkonnější a nejbohatší části Německa. Nebo že máme na hranicích velké transformátory, které pobírají přeteky proudu ze severního Německa, když intenzivně fouká u Severního moře.
Není to tak, že my jsme závislí na Německu. Ta provázanost je oboustranná a není v našem zájmu se právě teď v energetické krizi chovat jako německý klient. A trpět strachy, že kdybychom náhodou omezili vývoz elektřiny, Němci nám přes plynovod nepustí plyn, který jsme si nakoupili pro terminál v Nizozemsku.
S Němci je potřeba jednat sebevědomě s vědomím našich vlastních zájmů. A pokoušet se ovlivnit, aby pokud možno nezhoršovali dál energetickou krizi v Evropě tím, že budou vypínat jaderné a uhelné elektrárny bez toho, aby za ně měli náhradu.
Dostáváme se do fáze, kdy se realitou stává řada donedávna nepředstavitelných věcí. Společný evropský trh se při sílící krizi může začít dělit na národní trhy stejně rychle, jako padl za covidu volný pohyb v schengenském prostoru a znovu se vztyčily hranice v podobě karantén pro občany jiných zemí a covidových pasů. Francie už oznámila Italům, že v příštích dvou letech k nim přestává vyvážet elektřinu.