Vláda dotlačila banky k projektu rozvojového fondu. Banky v Česku investují 7 miliard
INVESTICE
NOVÉ
FOTO: printscreen ČT
Zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank, ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank, podepsali memorandum o spolupráci při vzniku Národního rozvojového fondu. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Banky do fondu investují sedm miliard korun.
Zakladatelem fondu a jediným akcionářem bude Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Fond bude mít profesionální vedení a bude hospodařit podle pravidel kolektivního investování. Proto také bude muset získat licenci České národní banky jako investiční fond. Žádost o licenci by měla být podána do konce letošního roku. Souběžné s tím by měla být dopracována investiční strategie fondu, mechanismy investování a personální obsazení. Fond by měl mít tříčlenné představenstvo i dozorčí radu.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by fond mohl začít fungovat od poloviny příštího roku. Už předtím chce vláda s bankami připravit do deseti pilotních projektů, které budou vycházet z připravovaného vládního investičního plánu. „Je to klasický princip investičního fondu. Neobvyklý je pouze v tom, že na něm participuje vláda,“ uvedl Havlíček.
Na podporu fondu vznikne Národní investiční rada, která bude schvalovat investiční strategii fondu. V jejím čele stane současný viceprezident Evropské investiční banky Vazil Hudák. Vedle něj budou v radě čtyři zástupci státu a čtyři zástupci investorů. Cílem investiční strategie fondu bude návratnost investic, dosahování maximálního efektu investic a takové zhodnocení investic, aby to motivovalo další investory.
Zřízení fondu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala ČSSD. Sociální demokracie navrhovala pro banky s aktivy více než 300 miliard korun, což splňuje každá z výše uvedených bank, roční sektorovou daň 0,3 procenta objemu aktiv.
„Šéfové českých bank si mohou gratulovat. Vlk se nažral a koza zůstala takřka, až na sedm miliard, celá. Žádná zvláštní sektorová daň se konat nebude,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Pro banky je podle něj příspěvek do fondu mnohem výhodnější, než pokud by podléhaly sektorové dani. Čtyři největší banky by podle Kovandy na sektorové dani tak, jak ji navrhovala ČSSD, za rok 2018 odvedly zhruba 13,5 miliardy korun.
Podle Havlíčka by první projekty fondu měly směřovat do dopravní infrastruktury, školství a zdravotnictví. Podle dřívějšího vyjádření zástupců vlády bude mít fond potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu, tedy zhruba 35 miliard Kč. Ilustračním příkladem projektu, kterého by se v budoucnu mohl fond účastnit, je podle šéfa ČMZRB Jiřího Jiráska například dostavba dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).
Banky byly v minulosti kritizovány za to, že velkou část svých zisků posílají svým zahraničním vlastníkům. Pětice největších bank působících v ČR letos poslala na dividendách do zahraničí zhruba 34 miliard korun.
Kovanda také upozornil, že dohoda je výhodná i pro premiéra Babiše. Pozastavením dotací z EU se podle Kovandy stal Agrofert, který vložil Babiš do svěřenského fondu, zranitelnějším vůči bankám. „Zrovna zmíněné čtveřici bank dlužil koncem roku 2017 bezmála deset miliard. Nyní to může Babiš stavět tak, že banky zachránil před bankovní daní,“ uvedl Kovanda.
