Zvýší se životní minimum či příspěvky na dítě i bydlení. Rozpočtová rada ale vládu varuje
SOCIÁLNÍ POLITIKA
Vláda Petra Fialy (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tento týden oznámili řadu zásadních změn pro českou sociální politiku. Jednak se zvýší takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet příspěvku na bydlení, od října kvůli zdražování energií o 2000 až 4500 korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště se zvýší o 11 až 68 procent. Od ledna se také zvýší životní a existenční minimum. Zvednout se mají i přídavky na děti. Národní rozpočtová rada vládu varuje, že opatření by měla být spíše dočasná.
Příspěvky na bydlení vzrostou nejvíce samotným lidem či dvojicím v nájmu. Návrh nařízení schválila vláda. Resort odhaduje, že by na zvýšení příspěvků na bydlení po úpravě normativů bylo potřeba do konce roku asi 400 milionů korun. Na zvýšení dávek nynějším příjemcům by z toho bylo asi 335 milionů. Pokud by se ale počet těch, kdo dávku pobírají, zvedl o 30 procent, stálo by to 585 milionů navíc.
„Příspěvek na bydlení bude ještě víc odpovídat reálným nákladům, které lidé vydávají. Zbavíme se toho umělého stropu, který mohl omezovat přístup k této pomoci,“ uvedl předseda vlády. Podle něj zvýšení cílí hlavně na samotné seniory, dvojice či samoživitelské domácnosti.
Příspěvek na bydlení mohou získat lidé, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi skutečnými výdaji – ale nejvýš do normativů – a právě 30 či 35 procenty příjmu. Normativní náklady neboli strop pro výpočet dávek v nájmu se teď pohybují podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště od 6746 korun pro samotného člověka v malém městě do 22.495 korun pro domácnost se čtyřmi a více členy v Praze. Ve vlastním či družstevním bydlení činí částka 6232 až 14.368 korun podle počtu členů domácnosti, velikost bydliště nehraje roli.
Příklady, které uvedlo MPSV
Čtyřčlenná rodina žijící ve vlastním domě v Praze
Matka je s menším dítětem v domácnosti a čerpá rodičovský příspěvek ve výši 10 tisíc korun, otec má příjem 28 tisíc korun. Rodina má také nárok na přídavek na děti ve výši 2 × 1 130 korun. Skutečné měsíční náklady na bydlení byly 16 500 Kč, nově dosahují 17 833 korun.
Původně měla rodina nárok a příspěvek od státu ve výši 277 korun, od října na 2277 korun.
Samoživitelka s jedním dítětem žijící v domě s plynovým vytápěním
Samoživitelka má příjem ve výši minimální mzdy, tedy 14 795 korun, pobírá přídavek na dítě 1 270 Kč. Bydlí v nájemním bytě v menším městě a na vytápění využívá plyn. Typický nárůst roční faktury bude z 28 000 korun na 46 000 korun. Skutečné náklady na bydlení dosahovaly dosud 15 000 korun měsíčně, nyní jsou 16 500 korun s ohledem na růst ceny plynu.
Před růstem normativů měla samoživitelka nárok na 4 442 korun, od října na 8 942 korun.
Senior žijící v bytě s menší spotřebou elektřiny
Senior žije v nájemním bytě v Praze, elektřinu využívá na běžné spotřebiče, svícení a vaření. Pobírá starobní důchod ve výši 17 tisíc korun. Faktura na elektřinu se meziročně zvýšila z 9 000 korun na 11 500 korun. Skutečné měsíční náklady na bydlení má 13 000 korun.
Před růstem normativu měl senior nárok na 4 171 korun, od října na 8 671 korun.
Podle nařízení se samotným lidem a dvojicím v nájmu částka kvůli růstu cen energií zvedne od října do konce roku o 4500 korun, ve vlastním a družstevním bytě pak o 2500 korun. Tříčlenným a početnějším domácnostem se strop v nájmu posune o 2500 korun nahoru, ve vlastním a družstevním bytě o 2000 korun. Pro samotného člověka v nájmu v malém městě se tak celkový normativ zvedá zhruba o 68 procent, v Praze o 44 procent. Nejméně by se upravil početným rodinám v hlavním městě v nájmu, a to o 11 procent. Činit má téměř 25 000 korun.
Zvýšení příspěvku na bydlení přivítal i analytik Člověka v tísni Daniel Hůle. Poukázal ale nicméně na problém, který se týká takzvané nezabavitelné částky v exekuci. „Náklady na bydlení extrémně rostou, ale asi ne těm nejchudším. Díky Marianu Jurečkovi dojde ke zvýšení příspěvku na bydlení. Vládu ale zlobovali vymahači dluhů, takže nezabavitelná částka v exekuci vzroste daleko méně,“ uvedl Hůle na twitteru a označil to za „klasický tah chudou samoživitelkou“. Nezabavitelné minimum se dlužníkům zvýší o 50 % navýšení nákladů na bydlení.
„Normativní náklady se zvyšují, protože všem, i dlužníkům rostou reálné náklady. Kompromis znamená, že někdo na vládě asi tvrdil, že dlužníkům náklady nerostou Je to nesystémové, jen v zájmu vymáhání dluhů. Na úkor lidí v nouzi,“ uvedl Hůle.
Životní a existenční minimum, přídavky na děti
Od ledna se zvýší navíc i životní a existenční minimum. Vláda podle Jurečky s konkrétním procentem navýšení vyčká ještě na údaje o inflaci. Upřesnil, že přídavky by měly vzrůst o 30 procent. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje či studuje, by dávka měla být dál o 500 korun vyšší.
„Dohodli jsme v rámci koaličního jednání, že od prvního ledna zvýšíme životní a existenční minimum. Předpokládáme, že vyjdeme z dat jako u předchozích valorizací. Využijeme údaje Českého statistického úřadu o růstu inflace,“ uvedl Jurečka. O kolik se minimum zvedne, není zatím jasné. Koalice chce podle Jurečky vyčkat na aktuální údaje o růstu cen před koncem roku.
Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun. Pro dospělé a děti v rodině je částka nižší. Existenční minimum dosahuje 2980 korun. Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte pobírají 630, 770 či 880 korun měsíčně. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, je dávka o 500 korun vyšší. Činí tedy 1130 korun, 1270 korun či 1380 korun měsíčně.
Zvýšit přídavek na dítě doporučují experti na sociální problematiku i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle nich dávka dobře cílí na domácnosti s nižším příjmem. NERV navrhuje zvednout částky přinejmenším o 30 procent. Koalice chce z doporučení vycházet a držet se 30 procent. Základní přídavek by tak od ledna činil 820, 1000 a 1150 korun. Pro rodiny s pracujícími či studujícími by měla být částka dál o 500 vyšší. Podle mluvčí ministerstva Evy Davidové dosahuje nyní průměrná vyplácená dávka 1100 korun, po navýšení by měla podle propočtů činit 1320 korun.
Rozpočtová rada souhlasí, ale jen dočasně
Se zvýšením minima se rozšiřuje i okruh rodin, které mohou přídavky pobírat. Zvedá se totiž hranice příjmu pro nárok na dávku. Nyní může přídavky získat například rodičovská dvojice se dvěma předškoláky s měsíčním rodinným příjmem do 43 554 korun čistého či samoživitelka s potomkem na vysoké škole s čistým příjmem do 25 738 korun. Úřady práce vyplatily v červenci podle údajů ministerstva 300 900 dětských přídavků, je to o 25 procent víc než loni za stejný měsíc. Tehdy dávku dostalo 240 000 dětí. Výdaje letos za sedm měsíců činily 2,04 miliardy korun, loni to bylo 1,28 miliardy. Příští rok by se podle Jurečky mohly po úpravě dávky zvednout o 400 milionů až miliardu. Záležet bude na tom, kolik dětí bude podporu dostávat.
Minimum upraví vláda ve svém nařízení. Ke zvýšení přídavků je potřeba změna zákona. Novelu předloží ministerstvo v dalších týdnech. Jurečka věří, že legislativní proces bude rychlý.
Národní rozpočtová rada (NRR) s poskytováním pomoci v krizové situaci souhlasí. Podle ní by ale opatření měla být jednorázová či dočasná, ne trvalá. Dlouhodobé kroky by kabinet neměl kvůli rychlému zadlužování provádět bez zajištění dodatečných a dostatečných zdrojů na pokrytí nových výdajů.
