Vyšší platy, důchody a minimální mzda. Vládní nebezpečné předvolební dárky
předvolební vládní výdaje
NOVÉ
1
Levicová vláda Andreje Babiše v poslední době nešetří a snaží se o navýšení platových tarifů a minimální mzdy. Před týdnem navíc sněmovna schválila vládní návrh, aby senioři dostali přidáno. Podle kritiků jsou tyto kroky nezodpovědné a pouze kontrastují s blížícími se komunálními a senátními volbami. Poslední plán vlády, tedy navyšování platů ve veřejné sféře, je podle ekonomů velmi nebezpečný. V prvním kvartále letošního roku navíc průměrný plat ve veřejném sektoru byl vyšší než v sektoru soukromém.
Vláda Andreje Babiš se spolu za podpory sociálních demokratů pustila do mohutného rozdávání. Od příštího roku se zvýší důchody v průměru o 900 korun. Pro státní kasu to od ledna znamená zátěž 11 miliard a zákonná valorizace asi 24 miliard. Navyšování velmi kritizovala Hospodářská komora, která varovala před tím, že by na mladší ročníky nemusel v budoucnu vyjít důchod. „Současný penzijní systém ani jednorázové navýšení důchodů neumožní seniorům prožít podzim života důstojně a dlouhodobě ani nezajistí. Hospodářská komora proto volá po reformě penzijního systému tak, aby současní důchodci i dnešní mladší ročníky mohli doufat, že dosáhnou i ve stáří na kvalitní život,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se poté zaměřila na zvýšení minimální mzdy, která by se měla zvednout o 1500 korun. Od roku 2020 by se pak minimální mzda měla zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Kritici nejvíce poukazovali na skokové navýšení a také na fakt, že valorizační mechanismus nepočítá s recesí.
„Navyšování minimální mzdy by se nemělo odehrávat skokově o příliš vysoké částky ale spíše kontinuálně průběžně, aby měly společnosti čas se na to připravit. Bylo by také vhodné, aby byl určitý výhled dopředu,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Ekonom Křeček poukazuje také na to, že spíše než na minimální mzdu by si měli politici dát pozor na zvyšování platů ve veřejném sektoru. Koaliční strany ANO a ČSSD se totiž ve středu dohodly na tom že by na platy mělo jít o pět procent více peněz než letos. Částka na přidání by tak činila o 25 miliard více než letos.
„Co se týče normálních mezd, tak nastává velmi vážný problém. V prvním kvartále letošního roku výrazně rychleji rostly platy ve veřejném sektoru než v soukromém. Dokonce průměrný plat je vyšší než mzda, přestože mnoho lidí se shodne na tom, že pracovní nasazení a nároky jsou v soukromém sektoru daleko na vyšší úrovni. Je otázka, zda lidé budou motivováni opouštět soukromý sektor, veřejný sektor bude nasávat jako houba a dramaticky naroste počet zaměstnanců ve veřejném sektoru. Ekonomika to možná nebude schopna takovou změnu utáhnout, protože soukromý sektor vydělává na veřejný,“ řekl Štěpán Křeček.
S tím souhlasí i Hospodářská komora. „Jedná se o navyšování plošné, ne naopak, jak tvrdí vláda. Právě plošnost je aspekt, který nám vadí nejvíce. Vadí nám absence jakékoliv metriky. To ostatně nevadí pouze Hospodářské komoře ale také Evropské komisi či OECD a dalším institucím,“ řekla pro Echo24 hlavní ekonomka Hospodářské komory Karina Kubelková.
Vláda se v pátek dohodla s odbory na růstu platů ve veřejném sektoru o pět procent. Dříve vláda Andreje Babiše navrhovala růst o osm procent. „To, co teď tady vláda dělá, tedy i spolu s důchody, je pouze předvolební tah. Není to nic, co nám zajistí důchodovou reformu a jedná se pouze o nekoncepční navyšování,“ řekla dále Karina Kubelková.
Rozpočet se schodkem
Kritika se svalila i na ministryni financí Alenu Schillerovou, která předloží návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové by měl být rozpočet v době ekonomického růstu vyrovnaný. „Úkolem ministerstva financí je tyto extrémní požadavky vybalancovat, aby na ně byly peníze letos, napřesrok i v budoucnu,“ řekla Eva Zamrazilová. Kritizovala výdaje na slevy jízdného ve veřejné dopravě pro studenty a seniory nebo plán na snížení daně z přidané hodnoty na pivo.
Proti rozpočtu se postavila i nejsilnější opoziční strana ODS. „V době mnohaletého ekonomického růstu je správný jediný schodek, a to nulový! Vláda současná a zejména ta předešlá, obě s dominantním vlivem hnutí ANO na veřejné finance, prohospodařily období prosperity vhodné pro strukturální změny a ozdravění veřejných financí,“ uvedl poslanec Jan Skopeček.
Se současnou vládní politikou nesouhlasí ani bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Odpovědné rozpočtování není jen otázkou úvahy, jak mi to vyjde příští rok. Zejména je nutné se zaměřit, jaké trendy nastavuji, abych udržel zdravý rozpočet i v okamžiku, kdy přijdou špatné časy. To je přesně úvaha, kterou se vláda nezabývá. Ona se chová asi tak, jako když sedlák namlel na jaře osivo na mouku a napekl koláče, aby se měli všichni dobře. Nepřemýšlel by ale o tom, že když na podzim sklidí, tak nemusí být nic k jídlu příští rok. Je to vrcholně nezodpovědné chování, které se těžce vymstí, až přijdou horší ekonomické časy. A také že přijdou,“ řekl pro Echo24 Miroslav Kalousek.
