Atmosféra se změnila. Obyčejní Řekové už migrantům pomáhat nechtějí, říká český velvyslanec
Migrační krize
ROZHOVOR
Foto: Reuters
Desetitisíce migrantů, snažící se dostat do EU přes turecko-řeckou hranici, slzný plyn a kouřové bomby. Tak dnes vypadá situace na jihu Evropy. Podle českého velvyslance v Athénách Jakuba Karfíka má Řecko situaci pod kontrolou. Zároveň se ale značně změnila atmosféra v zemi. „Fakt, že do pohybu uprchlíků z válečné oblasti v Sýrii se nabalila ekonomická migrace z jiných regionů, změnil pohled Řeků na situaci,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 s tím, že místní pomáhají řeckým vojákům bránit hranice. „Toho jsme ještě svědky nebyli,“ říká Karfík.
Jaká je atmosféra v Řecku?
To je právě důležité. Jednou zásadní změnou je ochrana hranic, řecká vláda se rozhodla pohyb přes hranice zastavit. Druhá významnější změna je změna atmosféry. Donedávna Řekové na ostrovech uprchlíkům ze Sýrie pomáhali. Dnes dávají najevo, že je na ostrovech nechtějí. Dochází i ke konfliktům se zástupy nevládních a humanitárních organizací. O víkendu tam jedno zařízení lehlo popelem a asi to nebylo od cigarety. Zároveň na pevnině místní obyvatelé pomáhají pohraniční stráži a vojákům hranici chránit. Aktivita a angažovanost těch obyvatel je něco, čeho jsme ještě svědky nebyli. A podle průzkumů veřejného mínění 90 procent Řeků podporuje kroky řecké vlády.
Čím je dána změna té ochoty pomáhat?
Fakt, že do pohybu uprchlíků z válečné oblasti v Sýrii se nabalila ekonomická migrace z jiných regionů, změnil pohled Řeků na situaci. Dokud měli za to, že pomáhají uprchlíkům ze Sýrie, tak pomáhali. Ale když se podíváme na skladbu lidí, kteří do Řecka přicházejí, jsou to Afghánci, dále pochází z Konga, Somálska, Iráku a tak dál, Syřanů je jen asi pět procent z těch zadržených na pozemní hranici.
Můžete prosím popsat, jaká je na řecko-turecké hranici nyní situace?
Dramaticky se nemění. Poslední zprávy, které máme, hovoří i o mírném zklidnění na pozemní hranici. Ale máme co dělat s migračním pohybem, který je zřetelně a bez jakýchkoli pochyb nástrojem politického tlaku.
Bez ohledu na to, že Turecko samo nese obrovské břemeno tří či čtyř milionů uprchlíků a migrantů, tak je toto situace, která svým způsobem je nová. Všechny informace, které máme z oficiálních i neoficiálních zdrojů, dokládají, že je snaha překročit hranici Řecka animovaná. Ti běženci jsou instrumentem. Čísla, o která se můžeme opřít, jsou spíše čísla, která udává řecká strana, tedy čísla nižší. V řádu jde maximálně o desítky tisíc lidí na turecké části hranice. Čísla, která hovořila o stovkách tisíc, jsou nadsazená. Situace v terénu je doprovázena poměrně masivní propagandou. A samozřejmě na řecké straně kontra-propagandou. Čili ten konflikt se odehrává i v mediálním prostoru.
Říkáte propaganda. Pochopila jsem správně, že se děje na té turecké straně?
Já bych se zdržel ukazování na tu či onu stranu. Vidíme ale, že politické špičky si vyměňují názory a zahrnují do toho i šíření těch výzev. Ta prvotní zpráva, že je evropská hranice otevřená, aniž bych to někomu přisuzoval, se šířila po sociálních médiích, ale i v některých tureckých médiích. To je to, co Řekové, a domnívám se, že právem, označují za asymetrické a hybridní působení.
Má dnes Řecko situaci na hranici s Tureckem pod kontrolou?
V zásadě má. To neznamená, že by ti lidé přes hranici nepřecházeli a nedostali se přes ni. Jsou jich ale desítky, nebo pár stovek. Kromě toho, že řecká vláda uzavřela hranici, také na jeden měsíc pozastavila azylové procesy. To je mimořádný krok. Dochází také ke změně složení těch lidí v pohybu. Jsou to především mladší muži, rodiny s dětmi se zřejmě vrátily zpátky do Turecka. Další úkaz, který jsme viděli, byla rychlá reakce unijích institucí i členských států. Situaci na ostrovech ovlivnilo počasí. Silné větry, déšť a bouři znemožňují plavbu běženců.
Ankara a Athény se navzájem obviňují z použití násilí na hranicích. V jakém stavu jsou řecko turecké diplomatické vztahy?
Dnes v chladném. Donedávna tak chladné nebyly. Obě země jsou partneři a spojenci v NATO. To, co nazýváme politickou manipulací, výrazně vztahy ochladilo. Některé výroky představitelů také nebyly zrovna diplomatické. Uvidíme ale, v pondělí je premiér Mitsotakis v Berlíně, zároveň je prezident Erdogan v Bruselu. Uvidíme, co z toho vzejde (rozhovor byl pořízen ještě před oběma schůzkami – pozn. red.). Otázkou, na kterou hledá EU odpověď, je budoucí osud dohody z roku 2016 (jde o dohodu, kdy za příslib finanční pomoci Turecko slíbilo přispět k zastavení migrační vlny do Evropy). Platí, nebo neplatí?
A jaká je vaše prognóza?
Prognózu vám neřeknu. Byly diskuze, do jaké míry byla dohoda v uplynulých letech naplňována, vzhledem k tomu, že migrační proud úplně neustal. Zjevně na pevnině naplňována není. Zároveň v neděli začala turecká pobřežní stráž bránit běžencům v cestě přes moře. Na souši to zůstalo, jak je. Samotné Turecko říká, že se dohodou necítí vázáno, EU bude zřejmě jednat o tom, jak tuto dohodu naplňovat, eventuálně upravit. Faktem zůstává, že Turecko má na svém území velký počet uprchlíků a migrantů.
