Česko požádalo o výjimku z přispívání na migranty, nelegálních přechodů hranic EU ubylo

Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) ve středu odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) zároveň uvedla, že počet nelegálních přechodů hranic do EU za prvních deset měsíců roku meziročně klesl o 22 procent.

Rakušan ve středu odeslal komisi dopis, kde „přesně v souladu s pravidly žádá o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti – protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou – se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu“.

V případě, kdy by Česko na svém území běžence z Ukrajiny nemělo, platí podle Rakušana to, co je v paktu dohodnuto. „Budeme třeba materiálně, technicky, logisticky pomáhat s tím, abychom chránili vnější hranici Evropské unie,“ řekl ministr. Zdůraznil, že součástí dohody není nikdy povinné přijímání migrantů.

Podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) ANO a SPD o migračním paktu lhaly. „Staráme se o velké množství uprchlíků z Ukrajiny, proto se na Česko s velkou pravděpodobností nebude vztahovat princip solidarity,“ řekl Fiala. K nedělní půlnoci bylo v Česku podle statistik ministerstva vnitra 397 421 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Z nich bylo přes 92 500 dětí a mladých do 18 let a téměř 17 800 seniorů. Uprchlíků v aktivním věku evidoval resort 123 900 a uprchlic 164 100.

Podle zpráv ministerstva vnitra o migraci bylo na konci loňského roku v ČR 388 879 lidí s dočasnou ochranou, na konci roku 2023 jich bylo 375.021. V prvním roce ruské invaze vydalo Česko více než 470 000 dočasných ochran.

Evropská komise v úterý v první výroční zprávě unijní exekutivy o migraci a azylu v rámci zavádění migračního paktu informovala o tom, které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci. Navrhla také zřízení prvního Fondu solidarity, návrh však zatím není veřejný. Nyní je na rozhodnutí Rady EU, která zastupuje členské státy, aby návrh komise přijala a dohodla se na velikosti fondu i na tom, jakým způsobem by do něj měly přispět jednotlivé země.

Česko a také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko čelí v důsledku kumulativního tlaku posledních pěti let podle komise významné migrační situaci a mohou proto požádat o částečné či úplné odečtení příspěvků do fondu na další rok.

Místopředseda ANO Robert Králíček v úterý na síti X uvedl, že komise ustoupila tlaku vytrvalých kritiků paktu. Migrační pakt ale podle něj musí být zrušený celý. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se v programovém prohlášení shodla na odmítnutí paktu.

Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a má vstoupit v platnost v červnu 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Schvalování paktu bylo náročné i kvůli tomu, že ho tvoří deset legislativních návrhů. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi.

Nelegálních přechodů ubylo

Počet nelegálních přechodů hranic do Evropské unie za prvních deset měsíců roku meziročně klesl o 22 procent, uvedl Frontex, podle něhož činí konkrétní počet nelegálních přechodů přibližně 152.000.

Největší pokles byl zaznamenán na západoafrické trase, kde se počet snížil o 59 procent na zhruba 14 100 případů. Tuto trasu nejčastěji využívají migranti z Mali, Senegalu a Guineje. Pokles počtu migrantů Frontex zaznamenal také na západobalkánské trase (o 46 procent) a na trase vedoucí přes východní pozemní hranici EU (o 38 procent).

Nejvytíženější zůstává trasa přes centrální Středomoří, kterou využívají přibližně dva z pěti migrantů. Na této trase bylo mezi lednem a říjnem letošního roku zjištěno asi 59 000 nelegálních přechodů hranice Evropské unie, což zhruba odpovídá počtu za stejné období loňského roku. Naopak nárůst migrace zaznamenaly úřady na trase vedoucí přes západní Středomoří, kde počet migrantů vzrostl o 27 procent.

Ve východním Středomoří počet nelegálních přechodů hranic klesl o 25 procent na téměř 43 000. Aktivita podél Libye a Kréty však v říjnu zůstala vysoká. Počet odhalených případů se zde v prvních deseti měsících roku 2025 zvýšil o 272 procent ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024.

Počet pokusů o přeplutí Lamanšského průlivu směrem do Británie se oproti roku 2024 téměř nezměnil, když v prvních deseti měsících letošního roku jen mírně vzrostl o tři procenta na téměř 59 000 pokusů.

Navzdory celkovému poklesu počtu případů překročení hranic si nelegální migrace i nadále vybírá vysokou daň na lidských životech. Podle odhadů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zahynulo jen letos při pokusu o překročení Středozemního moře více než 1500 lidí.