Před čtyřmi lety se průzkumy míjely s realitou. Podcenily Piráty, přecenily ČSSD

V posledních dnech a týdnech před volbami budily průzkumy značné vášně i obvinění z podvodů, průzkumy však odráží pouze momentální náladu voličů, z nichž je navíc značná část nerozhodnutá. Jak se nakonec mohou výsledky avizované v posledních předvolebních týdnech lišit od reality, ukazuje i pohled na poslední volby do Poslanecké sněmovny.

Zhruba měsíc před říjnovými volbami roku 2017 se zdálo, že hned za značně unikajícím hnutím ANO na prvním místě bude následovat „triumf“ levice. Druhé a třetí místo měli podle agentur Median, STEM či CVVM obsadit sociální demokraté s komunisty, průzkumy jim poměrně shodně předvídaly zisk kolem 12-13 %. O měsíc později jim však výsledky příliš dobrých zpráv nepřinesly. Obě strany se totiž ve skutečnosti propadly k sedmiprocentním výsledkům.

Opačný příběh se pak psal v případě „protestních“ stran. Stejné agentury připisovaly Pirátům či SPD pouze kolem 6 %, o něco blíže realitě byl STEM a STEM/MARK s 8 % pro SPD. Ve skutečnosti pak obě strany získaly přes půl milionu hlasů voličů a překročily hranici 10 %.

Podobná čísla se pak objevovala i v průzkumech, které vycházely později v říjnu, tedy zhruba týden před uskutečněním voleb. Druhé a třetí místo stále obsazovala sociální demokracie s KSČM, naproti tomu Pirátům agentura STEM přičítala jen 6,9 % hlasů. Například později vítěznému hnutí ANO agentura Median přiřkla 25 % hlasů, u voleb pak hnutí nynějšího premiéra Andreje Babiše získalo přes 1,5 milionu hlasů a dosáhlo bez mála na 30% zisk.

Volební průzkumy budily v posledních dnech s blížícími se volbami značný rozruch. Situace přitom, jak lze vidět i na „archivních“ průzkumech z posledních voleb, může vypadat v konečném důsledku diametrálně odlišně. Velká část voličů se totiž může rozhodovat například až v posledním týdnu před volbami.

Modely jednotlivých agentur se přitom v některých odhadech výrazně lišily, což už před letošními volbami vedlo i k nařčení z údajného uplácení výsledků. Podle analytiků je však důvod o něco více pragmatický. „Jak o tom debatujeme v rámci našeho profesního sdružení SIMAR (Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění), docházíme k tomu, že největší rozdíl je pravděpodobně dán metodou sběru, tedy tím, jak hledáme a oslovujeme respondenty, tedy telefonicky, osobně, po internetu či kombinovaně,“ uvedl pro deník Echo24 analytik Kantaru Pavel Ranocha s tím, že roli mohou hrát i další faktory. „Například jak se zachází s nerozhodnutými voliči, zda a jak se stanovují váhy podle pravděpodobnosti účasti u voleb a mnohé další,“ dodal.