Evropský megabalíček má zelenou. Co přináší?

Byl to prý jeden z nejnudnějších summitů v poslední době. Nic nerozhodl, všichni jen odprezentovali známé postoje, ale nikdo nezpochybnil jeho „architekturu“. Tak znělo zpravodajství z pátečního on-line summitu Evropské rady. Jenže pokud to znamená, že cesta pro největší expanzi unijního projektu od Maastrichtské smlouvy je volná, pak to není malý výsledek.

U nás se logicky soustředila pozornost na bizarní alokační klíče, jimiž mají být nové peníze rozdělovány. Neboť díky nim by se ČR měla stát čistým plátcem sedmisetmiliardového megabalíčku. V záplavě tiskových zpráv z Evropské komise ale tento klíč nenajdeme. Je v nich hodně grafik, vytučněných bodů a hesel o tom, že nový balíček bude „motorem“ anebo „palivem“ evropského rozvoje, že je vyvážený a udržitelný a tak podobně. Ale to, jak budou granty a půjčky rozdělovány, v žádných „otázkách a odpovědích“ nenajdeme. Je to dobře skryto. Celý balíček je rozdělen na několik programů, rozdíl mezi nimi je pro laika nejasný. Každý z nich má své vlastní stránky s tiskovými zprávami a „factsheety“, až po několika kliknutích ze stránky na stránku se dostanete na seznam, kde se mezi mnoha jinými nachází dokument nazvaný „Návrh regulace zřizující Facilitu na podporu oživení a odolnosti – Příloha“. V něm se mezi různými povinnými nicneříkajícími odstavci vyplývajícími z předpisů pro psaní legislativy dočítáme, jakou metodou má být stanoven strop pro každou členskou zemi: „Metoda bere v úvahu populaci, inverzi hrubého domácího produktu na hlavu a průměrnou nezaměstnanost v posledních pěti letech ve srovnání s průměrem EU.“ A následuje přesný vzorec a několik upřesnění osekávajících maximální hodnoty. Ale ani slovo zdůvodnění. Alokační klíč jako by se snesl shůry.

Celý text Martina Weisse si můžete již nyní přečíst na EchoPrime nebo od čtvrtka v tištěné verzi Týdeníku Echo. Předplatné získáte zde.