Babiš chce od nižších daní odstřihnout nízkopříjmové zaměstnance. Fiala je pro kompromis

Senátní bitva o podobě nižších daní v příštím roce běží naplno. Své návrhy, jak napravit sněmovní podobu zrušení superhrubé mzdy, představil jak premiér Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), tak i šéf opoziční ODS Petr Fiala, který připravil rovnou dva scénáře. V senátním klubu ODS se ale rodí i další kompromisní varianta, která získává v horní komoře silnou podporu. Variantou ale také zůstává, že se nepodaří schválit ani jeden pozměňovací návrh a zamítnutý zákon se vrátí zpět do Poslanecké sněmovny.

Neuplynul ani týden od schválení daňového balíčku ve sněmovně a už se rozjela vyjednávání o jeho další změně. S podobou je nespokojený premiér Andrej Babiš, který chce po senátorech, aby změnili konečnou podobu konce superhrubé mzdy. Sněmovní návrh totiž přináší sekeru v podobě 130 miliard, o které přijdou veřejné rozpočty v příštím roce. Premiér tak přišel s variantou, kdy výpadek sníží na 79 miliard. Zůstala by zachována 15 a 23 procentní sazba daně z příjmu, ale vypadl by návrh na zvýšení daňové slevy na poplatníka. To by mělo za následek, že se do nevýhody dostanou nízkopříjmoví zaměstnanci.

Babiš také připustil, že by chtěl kompenzace pro kraje a obce. Premiérův nový návrh počítá s tím, že by obce přišly v příštím roce o 20 miliard korun a kraje o 7 miliard. Stát by pak připravil kompenzace ve výši 15 miliard pro obce a 5 miliard pro kraje.

S tímto návrhem přišel poprvé předseda ODS Petr Fiala, který navrhl dvě varianty. První počítá se zavedením sazby daně z příjmu 15 a 23 procent a druhá sazby 16 a 23 procent. Oba scénáře pak počítají právě s kompenzacemi za propad daňových příjmů. Sleva na poplatníka by se snížila na 28 800 korun místo nynějších 34 125 korun ročně.

Přitom Fiala sněmovní návrh velmi vehementně obhajoval. Ve středu nicméně připustil, že hledá kompromis, který by byl možný jak v Senátu, tak Poslanecké sněmovně. „Nabídli jsme kompromis a dvě varianty, jak dosáhnout nízkých daní, rozumné rozpočtové politiky a kompenzací pro obce a kraje. Nazval jsem to Velkou dohodou. Hledat společná řešení je důležité, ODS nabízí podanou ruku a dobrou cestu ve prospěch občanů,“ uvedl Petr Fiala.

Kromě dvou oficiálních návrhů se ale jeden připravuje i u člena senátního klubu ODS Tomáše Goláně. Ten již od pátku pracuje na variantě, že by se sazby daně sjednotily na 19 procentech. „Mám připraven kompromisní pozměňovací návrh, který by sazbu daně po zrušení superhrubé mzdy sjednotil mezi fyzickými a právnickými osobami na 19 procent, když by toto zvýšení bylo živnostníkům kompenzováno opětovným uznáním pojistného jako daňově uznatelného nákladu v návaznosti na zvýšení základní odečitatelné položky o částku dělitelnou 12. Je třeba prodiskutovat, zda má být sazba 18 nebo 19 procent, zda má být pojistné nákladem nebo pouze odečitatelnou položkou a je třeba nechat i propočítat dopady těchto změn do státního rozpočtu,“ uvedl Tomáš Goláň.

Úspory hledá i ministr vnitra Jan Hamáček, který připravil variantu se zátěží 37 miliard na rozpočet. To by se týkalo zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 19 a 23 procentní daní. Sleva na poplatníka by se navýšila na 30 tisíc korun a byl by připraven i odpočet pro podnikatele.

Všechny návrhy ale může smést postup části senátorů, kteří o napravování vládních chyb nemají žádný zájem. Takové hlasy se ozývají zejména z klubu Starostové a nezávislí, podle kterých by se měl celý zákon smést ze stolu. Nabádá je k tomu také nejmenší poslanecký klub STAN. „Předsednictvo vyzývá členy senátorského klubu STAN i Senát jako celek, aby neopravoval zákon o zrušení superhrubé mzdy, ale odmítl ho jako celek. Takto amatérsky a bez dostatečného propočtu se výrazné daňové změny nedělají a postup hnutí ANO, ODS, komunistů a SPD byl rozpočtově nezodpovědný,“ uvádí stanovisko hnutí STAN.

Jejich postoj byl ale zveřejněn v době, kdy návrhy neobsahovaly kompenzace obcím a krajům. Jádro hnutí STAN je navíc z drtivé většiny tvořeno členy ze samospráv a schválením sněmovní varianty by byli sami proti sobě. V dalších dnech tak bude předsednictvo hnutí dál jednat, ke které variantě se přikloní. Předseda senátního klubu Starostů Petr Holeček by ale chtěl vidět celý zákon zamítnutý. „Od začátku si totiž myslíme, že zrušení superhrubé mzdy není dobrý krok a ochuzuje kraje i obce. Vláda nám nedala žádné alternativní řešení. Nyní zákon přijde do Senátu a budou chtít, abychom ho napravili. Za sebe mohu říct, že nejsem nakloněn k tomu, abych po někom napravoval špatný zákon,“ řekl dříve pro Echo24 Holeček.