Firmy tlačí na stát. Ze slibovaných 1200 miliard pomoci je reálně necelá desetina

Prakticky od jara se ze strany státu podnikatelé dozvídají, že o ně bude postaráno a čeká je ekonomická vzpruha v podobě kompenzačních programů. Reálná pomoc ale zdaleka vypadá jinak a z někdejších proklamací je splněno jen necelých devět procent slibů. Firmy ale od jara přežívají jen s obtížemi a chtějí se státem zasednou k jednomu stolu. Podporu by si totiž představovaly po vzoru Německa a Rakouska, kde se podnikatelé dočkali pomoci podle obratu firmy.

Vypnutí ekonomiky během jarních měsíců zvládaly firmy jen s obtížemi. Další problémy nastaly na podzim, kdy stát omezil služby a velké továrny nechal v provozu. Do poškozených odvětví ale pomoc nedorazila buď žádná, a nebo ve velmi omezené míře. Přitom vláda Andreje Babiše slibovala celkovou částku 1,2 bilionu. Přímá podpora se měla skládat z 216 miliard a záruk na úvěry ve výši 951,5 miliardy.

Ministryně financí Alena Schillerová se pak v dubnu pochválila, jak se stát o ekonomiku stará. „To představuje 20,7 procenta HDP a řadí nás nejen na evropské úrovni mezi země, které do záchrany své ekonomiky uvolňují naprosto nejvíce,“ řekla Schillerová. Z vyjádření zástupců podnikatelů ale vyplývá, že pomoc v tak masivní míře rozhodně nedorazila.

Podle Hospodářské komory totiž za rok 2020 přišla adresovaná podpora firmám skrz výdaje veřejných rozpočtů pouze ve výši 14,7 miliardy. Daňové a pojistné úlevy měly přijít na 84,2 miliardy, z čehož část je pouhý odklad plateb, které jednou budou muset firmy stejně zaplatit. „Takže ještě jednou: vláda slibovala na pomoc ekonomice 1 200 miliard. K podnikatelům dorazilo pouhých 105 miliard. To je přesně 8,75 procent vládních slibů,“ uvedl šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Firmy si také stěžují na to, že je státní pomoc podávána tak, že by se mohlo zdát, že společnosti dostávají náhradu příjmu, když je jejich provozovna zavřená. Vláda přes svá ministerstva vyplácí ale jen část nákladů, jako je například program Covid-nájemné. Zbylé náklady jako elektřina, pojištění či splátky úvěrů jedou dále a živnostníci a podnikatelé je musí pokrývat ze svých úspor.

Zástupci firem proto navrhují, aby se vytvořil jeden jednoduchý kompenzační program, který by podnikům skutečně pomohl. Pro příklad se chtějí podívat do Německa či Rakouska, jak o podnikatele může být postaráno. „Čas do konce roku by se měl využít k tomu, abychom společně připravili spravedlivý a systémový kompenzační program pro všechny zasažené podniky. Jestli to bude ve výši 80 procent obratu po vzoru Německa, 50 procent podle Německa, nebo podle jiného klíče, o tom by vláda měla jednat a měla by vůbec připustit tuto diskusi,“ řekl prezident komory Vladimír Dlouhý.

V problémech se v současné době nejvíce ocitají podnikatelé v cestovním ruchu nebo gastronomii. Pomoc do oblasti restaurací a hospod od jara nepřitekla žádná, protože žádný program ani nebyl připraven. „Pokud tady vláda někomu omezí fungování, musí mu ty škody nahradit. A nemluvíme jen o restauracích a hospodách, vláda jejich omezením omezila také jejich veškeré dodavatele, kteří přitom nemají nárok na téměř žádnou pomoc,“ řekl pro Echo24 Tomáš Prouza.