České firmy to vidí černě, v lepší budoucnost doufá jen 5 procent z nich

U českých firem došlo k dramatickému propadu očekávání lepších ekonomických zítřků. Podle posledního průzkumu Hospodářské komory očekává příznivější vývoj situace jen 5 procent společností, zatímco v září to ještě byla asi pětina. Se špatnou ekonomickou situací zaviněnou covidem, válkou na Ukrajině nebo vysokou inflací souvisí i nutnost propouštět – snižování stavů v příštích měsících očekává skoro každý druhý.

„Zatímco v září 2022 21 % respondentů uvedlo, že předpokládají v následujících měsících příznivější vývoj, v listopadu to bylo již pouze 5 %. Zároveň došlo k nárůstu podílu firem, které očekávají zhoršení situace o 29 procentních bodů. Z těchto výsledků je zřejmé, že situace firem je značně dynamická a v  čase se rychle vyvíjí a že vývoj očekávání podnikatelů vykazuje jednoznačně negativní tendenci,“ uvádí komora v prohlášení, které má redakce k dispozici.

Průzkumu se účastnilo 342 firem, především malých a středních, sběr dat pak probíhal mezi 27. říjnem 2022 a 11. listopadem 2022.

Že jejich počet zaměstnanců klesne, odhaduje celkem 42 procent společností. „Ti, kteří očekávají pokles počtu zaměstnanců,
nejčastěji jako důvod označovali nárůst nákladů na energie. Pokles počtu zaměstnanců nejčastěji předpokládají velké firmy, naopak mikro firmy (pokud jsou zaměstnavateli) většinově předpokládají, že počet zaměstnanců zůstane nezměněn. Nabírat zaměstnance by chtěly firmy ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví, z důvodu vysokého nárůstu cen energii plánují propouštět zejména firmy spadající do cestovního ruchu a restauračních zařízení,“ stojí ve zprávě. Překvapivě 52 procent, tedy asi polovina si chce zaměstnance udržet na stejném počtu, jen 6 procent pak očekává růst.

Neslavné je to z hlediska státní podpory. Z celkového počtu respondentů 46 procent odpovědělo, že mají informace o možnostech státní podpory. Avšak pouze 7 procent v šetření zúčastněných firem ji již využívá. Nejčastěji podporu využívají velké firmy. 26 procent firem ji využívat plánuje a 13 procent disponuje informacemi, ale nemá o pomoc zájem. Poměrně velká část – více než třetina firem – ale také odpověděla, že o státní podpoře informace nemají. Z těch, kteří nemají dostatečné informace, by podporu chtělo využívat velká většina (85 procent) a převládají mezi nimi především mikro a malé firmy. Nejvíce by zaměstnavatelé ocenili zamýšlený cenový strop na energie i pro firmy.

Nejvíce firem pak hlásí, že mají zafixované ceny energií jen do konce tohoto roku, jde tak o třetinu až čtvrtinu. Nemalá část ale nakupuje na takzvaném spotovém trhu, kde se energie nabízí za aktuální cenu. V případě plynu je to asi 20 procent, u elektřiny dokonce přes 30 procent. Z průzkumu také vyplývá, že společnosti očekávají, že oproti loňsku zaplatí v roce 2022 za energie minimálně o polovinu více, u větších podniků pak nárůst dosahuje až téměř 100 procent nákladů z minulého roku.

Každý druhý má propouštět

Podobně vychází průzkum Asociace exportérů z první poloviny listopadu. Podle něj předpokládá propouštění zaměstnanců 57 procent firem. Nedostatečná podpora státu podnikům s vysokými cenami energií podle asociace zásadně sníží konkurenceschopnost českého průmyslu. Téměř devět z deseti z nich by jako vládní pomoc upřednostnilo fixaci cen energií. Na Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku to řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Průmysl podle něj nyní prochází nejbouřlivějším obdobím v novodobé historii a začal vysílat nouzový signál.

„Čtrnáct procent firem hodlá zaměstnance přijímat a 29 procent neví,“ řekl dále Daněk. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že 50 procent firem očekává v roce 2023 pokles tržeb.

Řada firem podle Daňka kvůli zdražení energií omezila výrobu, například skláři, huťaři, porcelánky, pekaři, výrobci potravin. Dosavadní vládní pomoc velkým firmám, které mají přes 250 zaměstnanců, označil za marginální. „Pro velké firmy je vyčleněno 30 miliard korun, ale jen Třinecké železárny potřebují pět miliard korun,“ řekl s tím, že v jiných zemích jsou podpory podnikům daleko masivnější.