Novorozenec, který se ve čtvrtek ztratil z porodnice ve Vídni, byl nalezen mrtvý v odpadkovém koši v areálu nemocnice, uvádí server deníku Kronen Zeitung. Z vra ...
V krizi vyvolané čínským koronavirem i reakcí vlád se nápadně často opakuje jeden rys: neochota zabývat se argumenty a vědou, pokud nám nepasují. Nechci tu vytvářet falešné zdání jakési ekvidistance, takže budou padat příklady z tábora příznivců karantény. Ostatně to oni mají téměř naprostou moc i mediální převahu.
Tři takové příklady z poslední doby: 1. Páteční tisková konference; dva ministři české vlády, ale nikoliv premiér, oznamují prodloužení zákazů a zavření škol, obchodů atd. do 20. listopadu. Nový ministr zdravotnictví Jan Blatný dostává logickou otázku, jak moc je smysluplné zavření obchodů v neděli, a to včetně těch potravinových. Neboť pokud je cílem zavíraček omezit situace, v nich se lidé potkávají, povede nedělní zákaz jen k tomu, že si půjdou ve větších počtech udělat zásoby v sobotu i ti, kdo by nákup nechali na neděli. Blatného odpověď: Jaká sobota, jaká neděle? Vždyť státní svátek 28. října připadl letos na středu – a lidé se houfovali už v úterý! Jeden by si myslel, že ministr právě snesl obecný argument proti zavírání obchodů, ale ne. Vládní politika byla jednou přijata, a kam by člen vlády přišel, kdyby o ní pochyboval, notabene vzápětí po nástupu do funkce?!
2. Stejně nízkou ochotu zabývat se poznatky z terénu, logikou vláda předvádí v otázce zavření škol. Ty až na další zůstávají zamčené do 20. listopadu, nově k nim přibudou i školy speciální (zvláštní). Jaký je důvod držet zavřené základní školy, hlavně ty prvního stupně, když i takový zavírač jako Roman Prymula se v půlce září odvolával na studii z Jižní Koreje, podle níž nakažené děti až do 10 let věku včetně virus téměř nepřenášejí? Důvod je zřejmě ten, že tehdy Prymulovi šlo o zavření středních škol a druhého stupně škol základních, takže to sdělení se mělo číst tak, že teprve pod 11 let žáci virus na dospělé nepřenášejí.
Z informační melanže posledních dní, ze všech těch textů o kapacitě, respektive možném kolapsu, českého zdravotnictví nakonec vyniká informace, že úzké hrdlo není ani v počtu lůžek intenzivní péče (natož ventilátorů), ani v počtu lékařů, ale v počtu sestřiček, jichž se českému zdravotnictví nedostává dlouhodobě (rozhovor Seznamu s lékařem Janem Bláhou z VFN v Praze tady). Ostatně ministr zdravotnictví Jan Blatný v pátek ve sněmovně doslova řekl: „Co systém ohrožuje, a zopakuji, co už jsem řekl, je nedostatek personálu, nikoliv nedostatek techniky a lůžek.“
Nicméně v pátek byla bez jakýchkoliv pochybností prodloužena politika, jejímž prostřednictvím bylo docíleno toho, že stovky sestřiček zůstávají s dětmi – žáky základních škol – doma. Je to neuvěřitelné, ale myslíte, že se někdo chystá chytit za hlavu a napravit tuto botu?
3. Když už jsme u těch zahraničních studií, máme tu jednu, která se zabývá účinností respirátorů vůči covidu-19. První skutečně velká studie na to, jak moc zabraňují šíření čínského koronaviru, probíhala od dubna v Dánsku, zúčastnilo se jí šest tisíc lidí – polovina z nich ochranu obličeje na veřejnosti nosila, druhá polovina ne. Studii zaplatila soukromá dánská firma Salling Group (provozuje supermarkety). Tedy studii vlastně nemáme, je sice hotová, ale autoři mají těžkosti s tím, umístit ji v nějakém vědeckém žurnálu. Už před týdnem jeden z autorů studie, profesor Henrik Ullum z univerzity v Kodani, pod tweetem známého ekonoma Larse Christensena (mj. příležitostného autora Echa) potvrdil zprávu, že zveřejnění se neustále protahuje, což prý autorský tým nečekal. Ullumův kolega, profesor Thomas Benfield, na otázku, kdy se dočkáme zveřejnění, zase napsal: „Až se najde dostatečně odvážný (vědecký) časopis.“ Studii zatím odmítly otisknout tři známé žurnály: Lancet, JAMA a New England Journal of Medicine. Výsledek není zatím vůbec znám, ale je téměř jisté, že studie nepřináší očekávané důkazy o účinnosti roušek. A to establishment mediální a politický, s nimiž je ten vědecký v posledních letech víc a víc svázaný, nemůže potřebovat. Podobně si profesorka epidemiologie Sunetra Guptová (Oxford) už před dvěma měsíci stěžovala, že má najednou nezvyklé potíže, když chce do vědeckých publikací umístit nějaký článek o stádní imunitě.
V časech covidu se všichni oháníme přesnými daty a vědou. Zdravý vědecký dialog poznáme i my laici podle toho, že nejsou upozaďováni nonkonformisté. Politika založená na rozumu a rozpravě by nějak reagovala na vážné protiargumenty. Když se to neděje, hledáme vysvětlení. Část ho určitě bude spočívat v autentických obavách z nebezpečného viru. Podstatnou část vysvětlení však hledejme v obyčejném faktu, že tvůrci politiky a jejich „vědecké“ múzy mají v lockdownech a karanténách velmi nainvestováno reputačně.
00:02
