BMW M240i: Když tě baví žít

Jste tak trochu tradicionalisté a máte rádi kompaktní BMW s řadovým šestiválcem, pohonem zadních kol a manuální převodovkou? V tom případě se zajímáte o ohrožený druh, ale BMW vám naštěstí i dnes dokáže pomoct. Zatím.

Auta se neustále zvětšují, což je obecný a nepříliš příjemný fakt – už jen z toho prostého důvodu, že silnice se nerozšiřují, betonové ostrůvky nemizí, naopak rostou jako houby po dešti, a doprava je čím dál hustší. Proto při hledání auta pro zábavu hleďte i na rozměry svého vozu snů. Pokračujte dál – pokud si chcete na své víkendové řádění pořídit solidní techniku, do vašeho hledáčku by se mělo dostat i BMW. Můžete se dívat po řadě 6 nebo 4, ale upřímně řečeno, auto pro radost nemusí být tak velké, aby vám okreska připadala příliš úzká (a tak těžké, aby neutralizovalo váš adrenalin). Co mnohem sympatičtější menší řada 2? Dnes je tak velká, jako byla před dvaceti lety trojka. Skutečně – dvojkové kupé měří na délku 4432 mm a stojí na rozvoru 2690 mm, což znamená, že je téměř stejně velké jako BMW řady 3 Coupé z 90. let (1992 až 1999), které měřilo 4433 mm (rozvor 2700 mm). Následující E46 už bylo výrazně větší auto.

Co se týče motorizace, je jasné, že vaše auto pro radost by mělo mít dostatečný výkon, takže základní tří- a čtyřválcové verze jsou mimo hru, a to už z principu – když BMW, pak šestiválcové. Vrcholná M2 je zase příliš ultimativní, tvrdá a drahá, takže je tu zdravý střed v podobě modelů M Performance, jimiž BMW úspěšně vyplňuje určitou mezeru na trhu. Tím se dostáváme k jádru věci, kterou je M240i, auto, s nímž během pár dní zcela nenuceně omládnete. A to je fajn.

Žádoucí nenápadnost

Vím, že zvenku nevypadá kdovíjak dravě, ale je to vlastně dobře. Jistá nenápadnost je totiž spíš žádoucí. 18palcová sériová kola nejsou zbytečně okázalá ani velká, nárazníky nemají ohromné díry a dvě koncovky výfuku může dneska mít kdejaké naftové SUV. Ale o to nejde. Kouzlo tohoto vozu totiž tkví v něčem jiném…

A není to ani interiér, tradičně jednoduchý, přehledný a výrazně orientovaný na řidiče. Tříramenný volant s tlustým věncem perfektně do levé ruky, zatímco ta pravá nahmatá řadicí páku na dlouhém středovém tunelu. Věřím, že si hned oblíbíte výrazně tvarovaná sedadla potažená alcantarou s modrým prošíváním a výsuvnou opěrkou stehen. Že máte dobré předpoklady k radostně stráveným společným chvilkám, vám bude jasné ještě dřív, než nastartujete. O intuitivním ovládání všech funkcí pomocí systému iDrive není nutné se příliš rozepisovat, to je u BMW samozřejmostí, mnohem zajímavější je technika.

Motor je srdcem vozu – a platí to i v tomto případě. Pod kapotou M240i našel místo nový řadový šestiválec B58, nahrazující motor N55. Proti němu má trochu vyšší objem (2998 cm3), odlišný design bloku a vyšší kompresní poměr 11:1. Mezichladič stlačeného vzduchu byl nově integrován přímo do jednotky sání, čímž došlo ke snížení objemu vzduchu mezi turbodmychadlem a spalovacími prostory válců, což ještě přispívá k rychlejším reakcím na povely řidiče.

Motor využívá současné high-tech prvky BMW – jedno twinscroll turbo, přímé vstřikování paliva, variabilní časování ventilů (Double Vanos) a variabilní zdvih ventilů (Valvetronic). Motor dosahuje výkonu 250 kW (340 k) při 5500 ot./min a točivý moment 500 Nm je k dispozici v pásmu od 1250–4500 ot./min. Při hmotnosti vozu 1550 kg (včetně řidiče a skoro plné nádrže) to znamená zrychlení na 100 km/h za 4,8 s a maximální rychlost tradičně omezenou na 250 km/h. Zcela dostatečné hodnoty, jenže papírové informace těžko nahradí skutečný prožitek.

Sebevědomý, dynamicky důstojný

A ten je skutečně neředěný a ryzí. Motor si zamilujete okamžitě a o pár úderů srdce později zapomenete na všechny čtyřválce v nabídce. Dramatická síla nastupuje hned u nízkých otáček a motor plynule a hladce táhne až k omezovači v 7000 ot./min. Nemusím připomínat, že doprovodem je hutný zvuk řadového motoru, který se i se sériovým výfukem dostává hluboko pod kůži. Chuť do otáček vás okamžitě uhrane, takže budete motor ždímat, i když to nebude úplně nutné. Motor je skutečně podmanivě dramatický, sebevědomý a dynamicky důstojný. Hlavně ve vysokých otáčkách, do nichž se žene s lehkostí a citelnou chutí. A právě o tom je auto pro radost…

Jenže to stále není všechno, je tu také podvozek. Upřímně, už dlouho jsem neřídil tak čitelné a přívětivé BMW, s hravým sklonem k radostné přetáčivosti. Podvozek v pohodě filtruje nerovnosti a stále cítím, co se děje pod koly a jestli mám stále ještě zásobu trakce, nebo už jsem ji vyčerpal. Auto není zbytečně uskákané, je sice tuhé, ale ne extrémně tvrdé. A hlavně je cítit relativně nízká, navíc dobře maskovaná hmotnost! Přesně takhle si představuji podvozek sportovního kupé. A řízení? Také velmi příjemné, citlivé, přímé a s dobře naladěným posilovačem. Užili jsme si rychlé průjezdy zatáčkami, kde jsem ocenil přehlednost karoserie a její kompaktní rozměry, ale i dravé smyky, jejichž rozlet v určitých momentech brzdil pouze jeden fakt: BMW M240i není v sériové výbavě vybaveno samosvorným diferenciálem. Tento fakt vůbec nechápu – vždyť v hierarchii stojí hned pod M2! Na takových místech by se šetřit nemělo…

Zatímco s manuální převodovkou se nečekaně dobře pracovalo (má sice delší dráhy a vyžaduje trochu síly, jak je u BMW zvykem), časem bych možná ocenil trochu ostřejší brzdy. Účinnost sériového systému je sice dostatečná, chod příjemný, ale když jedete ostrým stylem, hodila by se větší brzdná síla. Co se týče spotřeby, německé inženýrství opět nezklamalo – při klidné jízdě zvládnete v pohodě 8 l / 100 km (výrobce udává 7,8 l / 100 km), ostrý styl znamená 14 l / 100 km, jízda na okruhu pak 18–20 l / 100 km. Vzhledem k výkonu a nezpochybnitelnému charakteru motoru jsou to skvělé hodnoty.

Zatímco základní model 218i stojí včetně daně 819 000 Kč, verze M240i začíná na 1 246 700 Kč (vrcholná M2 pak na 1 630 200 Kč). Testovaný model byl velmi sympaticky naspecifikován, protože byl víceméně sériově vybaven – nejdražšími položkami volitelné výbavy v celkové hodnotě 190 tisíc byl paket ConnectedDrive Plus (64 506 Kč, víceméně nepotřebujete) a adaptivní LED světlomety (21 138 Kč, ty chcete), takže výsledná cena 1 437 306 Kč nebyla přehnaná. Vzhledem k tomu, co všechno mi šestiválcové kupé během týdne předvedlo, si troufnu říct, že to je velmi férová nabídka.

BMW řady 2 jsou v podstatě vozy dříve značené jako řada 1, ovšem s tím, že jde o verze kupé a kabriolet. Jak zavřené dvoudveřové kupé, tak otevřený model můžete pořídit s paletou naftových a benzinových motorů. Vrcholem je verze M2 s výkonem 370 koní, nejslabší variantu zvanou 218i pohání tříválec o objemu 1,5 litru a výkonu 136 k. Verze M Performance jsou v nabídce umístěny pod M2 a je možné je pořídit buď s manuálem a pohonem zadních kol, nebo s osmistupňovým automatem, který je nabízen v kombinaci se zadním pohonem či pohonem všech kol xDrive. Kabriolet může mít čtyřkolku xDrive pouze u verze M240i, kupé i v kombinaci s naftovým dvoulitrem 220d (výkon 190 k).

Plusy:

Skvělý motor, jízdní vlastnosti, zábava, podvozek

Minusy:

Chybí samosvor, tužší dráhy řazení

Verdikt:

BMW stále umí vyrábět lehká, ovladatelná a výkonná auta, která baví od začátku do konce. M240i je skvělým příkladem multifunkčního kupé pro volné chvíle a radost, které ale v případě potřeby pojme čtyři lidi, má slušný kufr a umí jezdit i s normální spotřebou. Skutečně zábavné, neobyčejně vyvážené a výjimečně dynamické auto, u kterého je (téměř) všechno správně. Rozhodně vyzkoušejte, věřím, že zejména motor vás chytne a nepustí.