ČNB poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Guvernér Rusnok očekává další růst

Bankovní rada České národní banky ve středu podle očekávání zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. K dalšímu růstu sazeb by mohla ČNB podle analytiků přistoupit letos ještě dvakrát.

Na posledním měnovém jednání 6. května rada jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba tehdy zůstala na 0,25 procenta. Naposledy sazby rada změnila loni 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Před pandemií loni v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta. Naposledy rada sazby zvýšila právě na únorovém zasedání v roce 2020. Květnová makroekonomická prognóza ČNB počítá se zhruba trojím zvýšením sazeb do konce letošního roku.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Měnová politika České národní banky podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, uvedl Rusnok na tiskové konferenci po jednání rady. Ta dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.

„Je možné že budeme zvyšovat sazby na každém dalším měnovém zasedání, čímž se dostaneme na úroveň, kterou prognóza předvídá,“ uvedl Rusnok. Podle něj rada nyní již nemá žádnou pochybnost o tom, že pandemie a její důsledky ve smyslu různých omezení jsou na ústupu. „A to nastalo o něco dříve, než jsme si mysleli. A nastává to i rychleji,“ dodal.

„Česká republika má expanzivní rozpočtovou politiku, kdy jsou na dluh pumpovány peníze do ekonomiky přes státní rozpočet. To v kombinaci s expanzivní měnovou politikou vedlo k výraznému růstu cen. Změny v rozpočtové politici lze očekávat nejdříve po volbách, proto je správné, že na brzdu šlape alespoň Česká národní banka. V opačném případě by se naše ekonomika vychylovala do nerovnovážného stavu. Růst úrokových sazeb nedokáže okamžitě zabrzdit růst spotřebitelských cen. Dává nám však naději, že ceny v příštím roce porostou pomaleji než letos,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.