KOMENTÁŘ
1
SLABÝ LÍDR SCHOLZ
Německá sociální demokracie (SPD) vsadila na jistotu a rozhodla se, že ji do předčasných parlamentních voleb povede dosavadní kancléř Olaf Scholz. Podle německé ...
11:14
10:35
10:31
10:17
09:45
09:08
08:29
08:05
07:19
06:50
V týdnu proběhla menší potyčka mezi Googlem a americkými konzervativními médii. Sice se rychle vyřešila, může však mít dalekosáhlé následky. Minimálně to o další krok přiblížilo regulaci technologických gigantů.
V úterý se začala šířit zpráva, že Google vyhodil ze své platformy pro poskytování reklamy dva relativně malé, ale poměrně známé konzervativní weby The Federalist a Zero Hedge. Vzhledem k tomu, že Google Ads je nejrozšířenější platforma pro internetovou reklamu, by to pro obě stránky znamenalo značné finanční těžkosti. Google pak šířící se zprávy opravil. Potvrdil, že Zero Hedge byl „demonetizován“, ale The Federalist dostal jen varování. Má tři dny na to, aby sjednal nápravu, jinak ho potká stejný osud.
Celá kauza má několik zajímavých stránek. Zaprvé se nejspíše jednalo o cílený útok nepřátelské novinářky pracující pro televizi NBC. The Federalist i Zero Hedge progresivistům již dlouho vadí. Běžně je označují za „krajně pravicové“ a „rasistické“ servery.
The Federalist začínal jako celkem mainstreamový konzervativní internetový magazín, po zvolení současného prezidenta však značně ztrumpovatěl. Je pravda, že má poměrně liberální politiku publikování článků od komentátorů mimo redakci, takže občas se tam prosmýkne nějaká šílenost. Nejhorší v tomto ohledu byla zřejmě obhajoba republikánského kandidáta do Senátu za Alabamu Roye Moorea. Na toho během kampaně vyšlo najevo, že ve svých třicátých letech chodil se značně mladšími dívkami, nejmladší mělo být čtrnáct let. Moore přiznal, že chodil s šestnáctiletými, což je věk, odkdy je v Alabamě povolený sexuální styk.
Zero Hedge proslul jako libertariánský blog během finanční krize v letech 2008 a 2009, kdy často měl lepší informace než zavedení ekonomové. Podobně jako The Federalist má liberální politiku přijímání komentářů zvenčí, což vede k publikování pochybných článků. Zero Hedge měl oplétačky s internetovými giganty již jednou. Twitter ho vyhodil ze své sítě, následně však své rozhodnutí změnil.
Šílené a pochybné komentáře však zdaleka nejsou hájemstvím jen malých konzervativních webů. Slavné The New York Times v nedávné době publikovaly například komentář tvrdící, že zvýšenou úmrtnost Afroameričanů na koronavirus nemůže jejich větší průměrná tloušťka, nýbrž historický rasismus. Nebo článek vyzývající k rozpuštění policie. V roce 2014 vydaly dokonce komentář s názvem „Pedofilie: Porucha, ne zločin“.
Na The Federalist a Zero Hedge se ale zaměřily organizace bojující proti „nenávisti“ na internetu. Dvě z nich, Stop Funding Fake News (Přestaňte financovat falešné zprávy) a Center for Countering Digital Hate (Centrum pro čelení digitální nenávisti), spolupracovaly s NBC na odkrývání údajného rasismu a fake news na The Federalist a Zero Hedge. Společně pak své závěry předaly Googlu, který následně spustil vyšetřování, zda stránky neporušují smlouvu. NBC pak přinesla jako exkluzivní zprávu, že Google se chystá demonetizovat The Federalist a Zero Hedge.
Takže NBC hledala společně s aktivisty špínu na konkurenci, poslala to Googlu a pak přinesla zprávu, jak Google chce vyhodit „krajně pravicové“ stránky ze své reklamní platformy. Jak to všechno víme? Adele-Momoko Fraserová, redaktorka NBC, jež zprávu přinesla, se k tomu hrdě přiznala na Twitteru. Krásný příklad aktivistické žurnalistiky ničící novinařinu v USA.
Google pak upřesnil, že Zero Hedge je demonetizovaný a The Federalist má jen varování, a to ne kvůli článkům, které zveřejnily, nýbrž kvůli „nebezpečným a hanlivým“ příspěvkům na jejich diskusních fórech. The Federalist to vyřešil tak, že komentáře pod články prostě vypnul.
Je však možné, že tímto rozhodnutím si Google na sebe přichystal past. Řada amerických webů komentáře nemoderuje naschvál. Je to kvůli tzv. sekci 230 amerického zákona o telekomunikacích. Ta zjednodušeně uvádí, že na poskytovatele internetových služeb zveřejňující obsah třetích stran nebude pohlíženo jako na vydavatele. To znamená, že sociální sítě a další stránky nemohou být hnány před soud za příspěvky, které na ně někdo umisťuje. Musí se tak ale dít nezávisle. Ve chvíli, kdy někdo vybírá, co může jít na stránku, už je za to odpovědný. Tedy pokud například The Federalist publikuje pomlouvačný článek na svých stránkách, může za něj být žalován, protože text musel projít edičním procesem a někdo ho musel schválit. Pokud by ale někdo napsal stejnou pomluvu do diskusního fóra, The Federalist žalován být nemůže, protože fórum nikdo nekontroluje a každý si tam může psát, co chce.
Díky sekci 230 existují sociální sítě v dnešní podobně, bez ní by se zhroutily pod tíhou žalob, případně by musely příspěvky moderovat. Pozorný člověk ale namítne, že to dělají už teď. Sociální sítě mažou, blokují a jinak zasahují do svého obsahu. Pokud se chovají jako noviny, proč nemůžou být žalovány jako noviny?
Zastánci sociálních sítí namítají, že v novinách editační proces probíhá před publikací, na síti až po publikaci. To je zásadní rozdíl. Navíc mazání příspěvků probíhá dle jasných a transparentních pravidel nezávisle aplikovaných na všechny. To lze samozřejmě rozporovat na mnoha příkladech, kdy blokace dopadá disproporčně na pravou stranu politického spektra.
Nicméně Google, který je chráněn sekcí 230, naléhá na The Federalist a Zero Hedge, aby hlídaly svá diskusní fóra. Nabízí se tak otázka: Pokud se Google snaží regulovat jiné stránky, proč by stát nemohl regulovat Google? Navíc se Google otvírá nařčení z monopolu, pokud svým jediným rozhodnutím dokáže ohrozit existenci jiné firmy. A monopoly se buď rozbíjejí, nebo regulují. Google se také chová pokrytecky. Sám vlastní YouTube, a kdo někdy zabrousil do jeho komentářů, dobře ví, že to není oblast lásky a harmonie.
Přesto zrušení sekce 230, po němž volá značná část republikánských politiků, nejspíš není dobrý nápad. V Evropě technologičtí giganti nejsou takto chráněni. To však nevedlo k menší cenzuře, spíš naopak. Sociální sítě mají tendenci pak moderování outsourcovat a často se tím následně zabývají aktivistické skupiny. A ty cenzuru jen zhorší. V USA musejí alespoň ponechávat zdání nezávislosti.
To však neznamená, že nejsou jiné možnosti, jak se proti tomuto bránit. V reakci na útok Googlu na The Federalist republikánští senátoři Josh Hawley, Tom Cotton, Marco Rubio a Mike Braun začali připravovat zákon, který by umožnil žalovat internetové poskytovatele, pokud uplatňují své podmínky neférově a tendenčně. Je otázkou, jestli má šanci projít, Sněmovnu reprezentantů ovládají demokraté. Regulace sociálních sítí a internetových gigantů se však zase o něco přiblížila. Vinit z toho mohou jen sami sebe.
Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
INTERNETOVÉ VYHLEDÁVÁNÍ
ESEJ TEREZY MATĚJČKOVÉ
