„Slovensku hrozí ekonomický kolaps,“ prohlásil premiér Heger a požaduje miliardy po Bruselu

Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému deníku Financial Times (FT) slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur. „Podle Financial Times jde o dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize,“ poznamenal ekonom Lukáš Kovanda.

Heger zároveň varoval, že pokud by se jeho země pomoci z Evropské unie nedočkala, byl by nucen přistoupit k zestátnění dodávek energií v zemi.

„To však nic nemění na tom, že situace na Slovensku je závažná. Navíc se může dále citelně zhoršit. Rusko totiž nyní hrozí přerušením dodávek plynu tranzitním plynovodem přes Ukrajinu, jímž právě na Slovensko plyn stále teče,“ varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Slováci kupují za 500 eur to, co prodali za 100 eur,“ prohlásil Heger o obchodu s energiemi.. To je také podle něj důvod, proč by na Slovensku nefungoval plán Evropské komise (EK) uvalit mimořádnou daň na výrobce elektřiny v regionu.

Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl listu Financial Times premiér země Heger. Podle FT jde o dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize. pic.twitter.com/ug3W6eFNYW

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) September 28, 2022

Hegerovo varování zdůrazňuje obrovské důsledky snahy Moskvy omezit dodávky plynu do Evropy v reakci na sankce Evropské unie zavedené proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Ty letos v létě výrazně přispěly k tomu, že cena elektřiny v Evropě vystoupila na rekordní hodnoty.

Heger uvedl, že pokud chce EU daň z mimořádných zisků, musí být evropská. Zisky z daně by pak měly být rozděleny rovnoměrně po celé EU, což by Slovensku vyneslo asi 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč). Chce také, aby Brusel uvolnil pět miliard eur z nevyužitých fondů pro regionální rozvoj a tyto peníze použil na snížení účtů za energie pro podniky.

„V opačném případě (slovenské podniky) zavřou a může dojít skutečně ke kolapsu celé ekonomiky,“ řekl slovenský premiér. „Heger v té souvislosti žádá o záchranou pomoc Bruselu v řádu miliard eur, takže nelze vyloučit, že své výroky nadsazuje, aby zvýšil šance, že na evropské peníze dosáhne,“ dodává Kovanda.

EK navrhla, aby bylo možné donutit výrobce elektřiny, kteří nepoužívají plyn, odevzdat výnosy nad 180 eur za megawatthodinu (MWh) a tyto peníze použít na kompenzaci spotřebitelům. To je však nad úrovní, na které prodávaly většinu své energie Slovenské elektrárne (SE), hlavní slovenská elektrárenská společnost. Heger proto vyzval Brusel, aby případnou daň z neočekávaných zisků rozšířil i na zprostředkovatele, kteří z vysokých cen rovněž profitují.

„Musíme zahrnout i obchodníky, protože musíme pochopit, že obchodníci jsou ti, kdo vlastní kontrakty (na energii),“ řekl. O návrzích EK mají jednat ministři energetiky EU na pátečním zasedání. Heger však připustil, že Slovensko by mohlo být přehlasováno.

Heger zdůraznil, že Slovensko s počtem 5,5 milionu obyvatel je v obtížné situaci, protože účty za energie tvoří deset procent průměrných výdajů domácností a země má také neúměrně velký sektor těžkého průmyslu. Tyto továrny budou v nejbližší době podepisovat smlouvy na dodávky elektřiny v příštím roce a pokud obchodníci začnou nabízet ceny 500 až 600 eur za megawatthodinu, začne to ekonomiku okamžitě ničit.

Kvůli vysokým cenám už zastavila výrobu hliníkárenská společnost Slovalco, která se na spotřebě elektřiny v zemi podílí téměř desetinou. Ekonomika Slovenska kvůli válce na Ukrajině zpomalila a EK Slovensku zhoršila prognózu růstu ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta. Na příští rok počítá s růstem o 2,7 procenta. Inflace dosáhla dvouciferných hodnot.