Záhada české drahoty. Proč se u nás zdražuje nejvíc v Evropě

MISTŘI V DRAHOTĚ

Záhada české drahoty. Proč se u nás zdražuje nejvíc v Evropě
Co dělají, nebo spíš v posledních letech dělali jinak ti, kdo mají násobně nižší inflaci? V čem je ten rozdíl? Největší a zásadní je v hlavě. O ekonomickém vývoji vždycky rozhoduje psychologie. Očekávání. Foto: Shutterstock
2
Týdeník
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Turecko 69,97 procenta, Moldávie 27,1 procenta, Estonsko 18,8 procenta, Rusko 17,8 procenta, Lotyšsko 16,8 procenta, Bělorusko 16,8 procenta, Ukrajina 16,4 procenta, Bulharsko 14,4 procenta, Česká republika 14,2 procenta, Polsko 13,9 procenta. Desítka zemí s největší inflací v Evropě. Všechny na východ od nás.

Ukrajina už čtvrtý měsíc sužovaná ruskou agresí má zdražování jen o 2,2 procenta vyšší než my. Západními sankcemi izolované Rusko je na tom hůř o 3,5 procenta. Až sem jsme to dotáhli. My Češi, kteří jsme si zakládali na stabilních cenách. A nepropadli jsme se do velkých zdražování na rozdíl od jiných zemí střední Evropy ani v transformaci komunistické plánované ekonomiky.

Lichtenštejnsko 2,5 procenta, Švýcarsko 2,9 procenta, Faerské ostrovy 4,4 procenta, Francie 5,2 procenta, Malta 5,2 procenta, Norsko 5,4 procenta, Finsko 5,7 procenta, Albánie 6,2 procenta, Švédsko 6,4 procenta, Dánsko 6,7 procenta. Desítka států s nejnižší inflací. U všech evropských zemí přitom platí, že zažívají největší zdražování za desítky let.

Ty rozdíly jsou ale dramatické. Násobné. Takže je zřejmé, že naše prudké zdražování se nedá zdaleka svést jen na globální vlivy, které nejsou a nebyly pod naší kontrolou. Ty zasahují všechny země. Včetně těch z první desítky žebříčku s nejnižší inflací. Zdražování je ale u nás násobně vyšší. Svést prudké zdražování na svět mimo nás, jak to urputně dělá bývalý premiér Andrej Babiš a jeho bývalý poradce na ministerstvu financí, nový guvernér České národní banky Aleš Michl, je tedy zjevně mimo realitu. V tom názoru nejsou osamělí. Sdílí ho i prezident Miloš Zeman nebo ekonom Jan Švejnar. Trvají na něm, přestože evropské srovnání mluví jasně. Velká část zdražování je domácího původu.

Co dělají, nebo spíš v posledních letech dělali jinak ti, kdo mají násobně nižší inflaci? V čem je ten rozdíl?

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články