Ceny benzínu šroubují nahoru pumpaři. „Stát jim přihrává stovky milionů“

CENY PALIV

Ceny benzínu šroubují nahoru pumpaři. „Stát jim přihrává stovky milionů“
Kontrola ukázala na nepřiměřeně vysoké marže u čerpacích stanic. Foto: Shutterstock
1
Domov

Záviš Dobiašovský

Za vysokými cenami benzínu stojí nepřiměřené zvýšené marže u čerpacích stanic. Ukazují to alespoň průběžné výsledky kontrol ze strany ministerstva financí. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čerpací stanice využily opadnutí zájmu o ceny benzínu a navyšovaly marže nadále i v červenci. Ačkoliv ceny benzínu padly pod 40 korun, někde zůstávají výrazně výš.

Ceny pohonných hmot už několik týdnů v řadě klesají, Navzdory poklesu cen jsou ale paliva stále výrazně dražší než před rokem. Za benzin tehdy řidiči platili o 10,63 koruny na litru méně než nyní, diesel byl levnější dokonce o 13,46 Kč. Benzin Natural 95 se nyní u čerpacích stanic prodává v průměru za 44,41 Kč/l, což je o 1,41 koruny méně než před týdnem. Nafta pak zlevnila o 1,10 Kč na průměrných 45,11 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.

Od začátku června vláda na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty, přičemž ministerstvo financí očekávalo zlevnění pohonných hmot až o 1,80 koruny na litru. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank tím však vláda kvůli nepřiměřeným maržím přihrála stamiliony do rukou pumpařů.

„Cena ropy na světovém trhu i cena paliv na surovinové burze v Rotterdamu během července poklesly. To čerpacím stanicím vytvořilo prostor pro navýšení marže. Snižování svých nákladů totiž většinově promítaly do konečných cen jen nedostatečně nebo s větším než nutným zpožděním,“ uvedl Lukáš Kovanda s tím, že se tak majitelé stanic spoléhali na atmosféru ve společnosti, která je zahlcena informacemi o rapidní inflaci a situace využili.

„Z nynějšího poznatku ministerstva financí plyne, že stovky milionů korun daňových poplatníků mohou skončit právě v kapsách čerpadlářů. Snížení spotřební daně z pohonných hmot, které platí od začátku června, vyjde veřejnou kasu do konce září na zhruba čtyři miliardy korun,“ dodal Kovanda.

Průběžné výsledky kontrol marží prodejců pohonných hmot za červenec prozatím ukázaly nepřiměřeně zvýšené marže u většiny velkých čerpacích stanic. Přesáhly průměrnou úroveň loňského roku, a výrazně se tak odpoutaly od květnových a červnových výsledků, kdy se marže držely na velmi nízké úrovni, uvedl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Jak ukazují zkušenosti spoluzakladatele sítě Tank ONO Jiřího Ondry, v současnosti už se nákupní cena benzínu propadla pod 40 korun. Vše nad to je tedy podle něj marže. Jak ukazují uvedená čísla společnosti CCS, může tak jít v průměru i o zhruba pět korun na litr. „Zlevňování za poslední dva týdny bylo rapidní. Hůř už bylo a v následujícím roce se dalšího zdražování nebojím. Svět jde do recese a myslím si, že se návratu k 35 korunám za litr dočkáme,” řekl Ondra pro DVTV.

Mluvčí ministerstva financí Weiss upozornil na to, že pokud by výsledky kontrol ukázaly na nepřiměřeně vysoké marže, pro které by neexistovalo důvodné vysvětlení, je ministerstvo připraveno přijmout konkrétní řešení včetně možnosti cenové regulace stanovující maximální výši marže. Ministerstvo začalo marže kontrolovat v březnu, kontroly mají probíhat až do konce září, tedy po dobu, kdy platí snížená spotřební daň.

Ceny ropy se ve čtvrtek propadly až na úrovně z doby před ruskou invazí na Ukrajinu. V pátek začala ropa opět zdražovat a část ztrát smazala, patrně ale týden uzavře poblíž nejnižších hodnot od února. Trhy sužují obavy z recese a poklesu poptávky po pohonných hmotách.