PES je ve třetím stupni těsně, s rozvolněním nespěchat, varuje jeho tvůrce Kulveit

V pondělí dosažený třetí stupeň rizika protiepidemického systému PES, podle kterého se má řídit uvolňování a zpřísňování opatření, byl i s novou mírnější metodikou dosažen díky hraniční hodnotě pozitivity testů. Na facebooku to napsal Jan Kulveit, který je jedním z hlavních tvůrců tohoto rizikového skóre.

Další jeho spoluautoři na dotaz potvrdili, že s nimi metodická změna, která nově započítává i PCR testy jako potvrzení antigenního testování, nebyla konzultována. Varují ale před rychlejším rozvolňováním v jejím důsledku.

„Podle mých informací to rozhodl Centrální řídící tým v pátek a ÚZIS implementoval o víkendu. Myslím, že je nevhodné jakékoli změny metodiky dělat tímto způsobem,“ napsal k tomu na facebook Kulveit.

Prozatím mu to ale nepřijde jako zásadní změna, protože se zatím nezapočítávají přímo antigenní testy, a sladění s mezinárodní metodikou považuje za legitimní důvod. Větší změnu podle něj způsobil například minulý týden státní svátek, kdy se testovalo méně. Započítání i PCR testů jako potvrzení antigenních doporučilo podle ministerstva Evropské centrum pro infekční nemoci (ECDC), podle ministra Jana Blatného (za ANO) centrum zvažuje i započítání samotných antigenních testů.

„Pokud ECDC dál změní metodiku výpočtu pozitivity tak, že se do pozitivity i počtu testů ve velkém antigeny počítat začnou, je zjevné, že tabulky rizika bude potřeba změnit,“ uvedl s tím, že současný výpočet je kalibrovaný na PCR testy.

Podle dalšího z autorů Jakuba Steinera byla do výpočtu zahrnuta pozitivita testů, aby PES brzdil rozvolňování i ve chvíli, kdy čísla nakažených klesají. „Poměr pozitivních PCR testů zůstává v ČR vysoký, protože ochota obyvatel se testovat je nízká a trasuje se málo,“ uvedl na facebooku. Problém by podle něj mohl nastat s plánovaným masivním nasazením antigenních testů a započítáváním jejich výsledků do skóre.

„Započítame-li je však stejně jako přesné a drahé PCR testy, tak z PSA učiníme rozvolňovací automat. Antigenní testy jsou totiž nasazovány plošně, bez cílení, a tedy nalézají méně nakažených než jejich PCR bratr,“ dodal Steiner.

Podle dalšího z autorů, výkonného ředitele Centra pro modelování společenských procesů BISOP René Levínského, by se mělo více testovat. „Na obecné úrovni bych považoval za skvělé, kdyby snaha o snížení ‚úrovně‘, ve které se PES pohybuje, vedla k dramatickému zvýšení počtu testů v ČR, což byl i jeden z důvodů, proč pozitivita testů v indexu rizika figuruje. Tedy motivovat k vyššímu počtu testů,“ uvedl.

Pondělní přesun ze čtvrtého do mírnějšího třetího stupně rizika, který změna způsobila, byl podle Kulveita i při použití mírnější metodiky velmi těsný. „Podobně jako pacient s naměřenou teplotou 37,995 není v nějak znatelně lepším stavu než pacient s horečkou 38.005 stupně,“ napsal. Bylo by podle něj proto absurdní kvůli posunu do třetího stupně překotně rozvolňovat.

„Jediná příčetná expertní interpretace je, že index rizika je celostátně kolem 60, což podle platné tabulky PES prostě je na hranici úrovní tři a čtyři, a pomalu to klesá. Toto platí podle staré i podle změněné metodiky,“ uvedl. Mnoho krajů se podle něj blíží spíš k nejvyššímu stupni pět.

„Navíc by se nemělo porušovat pravidlo, že k hodnocení stability nového stavu je třeba týden počkat,“ dodal Kulveit. Dodržet pravidlo sedmi dní by znamenalo vyhodnocení až v pondělí 30. listopadu, vláda ale nad ním zasedne už v neděli od 09:00, řekl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO). Před tím varoval také sociolog Daniel Prokop, který byl dalším z autorů opatření. O uvolnění restrikcí by se podle něj mělo jednat až po sedmi dnech stabilního stavu, uvedl Prokop.

Ve třetím stupni by se pak mohly otevřít při omezení počtu osob obchody a restaurace, střídavě by se mohly vrátit do lavic středoškoláci a zrušen by byl zákaz nočního vycházení.