V Česku premiant, na Slovensku Kiskovi vyčítají soukromé lety či louku pod Tatrami
Prezidentské kauzy
NOVÉ
1
V Česku je slovenský prezident Andrej Kiska často dáván za vzor. Jeho hodnocení jsou téměř vždy kladná. To na Slovensku je jeho mediální obraz mnohem barevnější. Od roku 2014 se objevilo několik kauz, kde Kiska figuruje. Již v prvním roce funkce odmítl jmenovat ústavní soudce. Kromě toho vyšlo najevo, že jeho firmu vyšetřovala policie kvůli krácení daní. Nejasnosti obestírají i jeho pozemek pod Tatrami.
Ke konci loňského roku vyšlo najevo, že firmu KTAG, kterou vlastní Kiska spolu se svým bratrem Jaroslavem, prošetřovala slovenská policie i finanční správa. Problém spočívá v tom, že společnost v rozporu s pravidly zahrnula do výdajů částku 136 000 eur (asi 3,5 milionu Kč), přičemž ji ve skutečnosti použila na Kiskovu prezidentskou kampaň v roce 2014. Měla si tak zkrátit daň z příjmů o 27 114 eur (přes 700 000 Kč). Firma pochybení přiznala a nesrovnalost včetně penále doplatila.
„KTAG postupovala v rámci účtování na základě smluv, které měla uzavřené s právnickými a fyzickými osobami, mezi nimiž jsem byl i já. (...) Daňový úřad měl na to jiný názor. Vycházel jsem z toho, že ekonomické oddělení společnosti KTAG mi potvrdilo, že účtuje správně. Předpokládal jsem, že je to tak nepochybně v pořádku,“ řekl k případu Kiska. Jelikož firma nesrovnalost dala do pořádku, policie vyšetřování ukončila.
Generální prokuratura na konci října minulého roku nařídila případ firmy KTAG opět otevřít s tím, že „skutkový stav trestní věci nebyl dostatečně objasněn“. Slovenský premiér Robert Fico, který se s prezidentem dlouhodobě názorově rozchází na řadě politických témat, má jasno. Podle programové ředitelky Aliance Fair-play Zuzany Wienkové premiér prezidenta i jeho bratra nepřímo označil za daňové podvodníky.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Komu patří louka pod Tatrami?
Další z kauz obklopující slovenského prezidenta se dotýká rodiny jednoho z členů vlády, ministra financí Jaroslava Paška. Paškovy vzdálení příbuzní vlastnili louku u Horního Slavkova pod Vysokými Tatrami a v roce 1993 ji začali pronajímat zemědělskému družstvu. V roce 1999 však pozemek za dosud nevyjasněných okolností odkoupila agrární společnost – bez vědomí původních majitelů. Od firmy pozemek zakoupil nynější prezident Kiska.
V roce 2015 syn původního majitele zjistil, že na katastru není veden jako majitel pozemku, a požádal o pomoc Pašku, který zalarmoval vyšetřovací orgány. Podle slovenského serveru Pravda.sk policie nechala pozemek znalecky ohodnotit, a ten cenu parcely o rozloze 1,2 hektaru vyměřil na 119,84 eur. Na základě této částky policie čin dále vyšetřovala jen jako přestupek. „V odvoláních totiž prokuratura posuzovala pouze formální stránku věci, takže neuspěli. Policie si absolutně nesplnila svou elementární povinnost,“ míní Paška. Proto rodina Jána France přistoupila k podání žaloby.
Kiska tvrdí, že o nejasném vlastnictví nevěděl. V lednu dokonce kvůli kauze stanul před popradským soudem. Zde připustil, že mohlo dojít k porušení zákona, sám se však v takovém případě považuje za poškozeného. „Smutné je i to, že pokud na druhé straně skutečně došlo k nezákonnému převodu vlastnických práv, tak jsme se u soudu setkaly dvě poškozené strany,“ řekl Kiska.
„Zaplaťte za soukromé cesty,“ vyzval Fico
V listopadu minulého roku zase Kiska čelil kritice vládní koalice za to, že využíval vládní letadlo k soukromým účelům. „Posílám panu prezidentovi dopis, aby uhradil milion eur za používání letadla k soukromým cestám domů. Vystavíme mu fakturu, aby tento milion zaplatil Slovenské republice. Myslím si, že tyto peníze musí zaplatit,“ řekl k věci premiér Fico. Hlava slovenského státu tato slova prostřednictvím svého mluvčího nepřímo označila za důsledek premiérovy frustrace po prohraných župních volbách.
K využívání vládních letadel výhradně pro služební účely vyzval Kisku již na jaře roku 2017 slovenský Parlament. Prezident po této výzvě své cesty letadlem omezil.
I ministr vnitra Robert Kaliňák se nechal slyšet, že se chystá prezidentovi poslat fakturu za vyčištění státního letadla. Z návštěvy Mexika v lednu tohoto roku se podle něj vrátilo „pozvracené“. „Je lidsky ubohé vysmívat se lidem, když jim je v letadle nevolno. Nešlo o pracovníka kanceláře prezidenta,“ opáčil prezidentův mluvčí.
Soud musel Kiskovi jmenování soudců nařídit
Spory mezi Kiskou a Ficem sahají až do roku 2014. Tehdy nastoupivší prezident odmítl jmenovat pět ze šesti kandidátů na posty ústavních soudců. Následně nejmenoval ani dva kandidáty, kterými byli bývalí poslanci strany SMER Roberta Fica. Podle svých slov nebyli kandidáti dostatečně způsobilí.
Do věci se tak vložil ústavní soud. „Senát ústavního soudu se rozhodl vyřešit tuto výjimečnou situaci tak, že vrátí situaci jmenování na úplný začátek. Všichni kandidáti navržení prezidentovi Národní radou od roku 2014 zůstávají kandidáty na soudcovskou funkci,“ zdůvodnil ústavní soudce. Podle něj je prezident povinen soudce jmenovat. Kiska nakonec nátlaku podlehl a v prosinci minulého roku jmenoval tři nové ústavní soudce.
Kiska zůstává nejdůvěryhodnějším politikem
Kandidaturu ve slovenských prezidentských voleb, které se mají konat na jaře roku 2019, zatím nikdo neoznámil. „Platí to, co prezident řekl, že nejpozději do září příštího roku se vyjádří,“ komentoval možnost kandidatury Andreje Kisky jeho mluvčí, Roman Krpelan. Podle únorového průzkumu agentury Focus však současný prezident nadále zůstává nejdůvěryhodnějším slovenským politikem.
Nejsou známi ani ostatní kandidáti. Premiér Robert Fico pouze rezolutně řekl, že se o úřad určitě ucházet nebude. Jeho vládní strana SMER však patrně navrhne jiného kandidáta. Mezi jmény možných kandidátů figuruje i místopředseda Evropské komise pro energetickou unii, Maroš Šefčovič.
