Vláda může zvednout daně až po volbě prezidenta. Nechce nahrát v kampani Babišovi

Nezvýšíme daně a státní rozpočet dáme po Babišově rozhazování do pořádku. To byly jedny z hlavních slibů, na které současná vládní koalice lákala své voliče. Uzdravování financí se příliš nedaří a veřejná debata o zvyšování daní je nyní více než aktuální, vláda je totiž poradci i některými jejími podporovateli tlačena k tomu, aby daně zvedla. Kdyby vláda přiznala, že teď lidi více zdaní, byl by to pro Andreje Babiše v prezidentské volbě velký plusový bod, říká Miloš Růžička, jeden z nejvlivnějších politických marketérů, který stojí za úspěšnými kampaněmi koalice Spolu. Z pozice premiérova poradce Růžička naznačuje, že Petr Fiala si kritický stav rozpočtu uvědomuje a po lednových volbách chystá změny.

Růžička vnímá jako silně citlivé téma, které vy nahrálo vládní koalici, úpravu daňového zatížení. „Kdyby teď vláda řekla, že kvůli schodku rozpočtu je nutné zvýšit daně, Babiš by z toho udělal téma, že Fiala chce obírat lidi,“ vyjádřil se Růžička v obsáhlém rozhovoru pro CzechCrunch.

„Mnoho lidí, jako třeba Miroslav Kalousek, ji ženou do toho, že je třeba začít přijímat zásadní kroky. Asi právem. Ale Petr Fiala to teď před prezidentskými volbami udělat nemůže. Naléhavost situace ohledně veřejných rozpočtů si ovšem moc dobře uvědomuje. Víc k tomu říct nemohu,“ tvrdí Růžička.

Fiala: Po zvýšení daní existuje poptávka

Národní ekonomická rada vlády nedávno přišla se souborem 25 návrhů, které by mohly celkově snížit strukturální deficit až o 200 miliard. Strukturální schodek, tedy ten, který je trvalý, očištěný o přechodné vlivy hospodářského cyklu, má i v roce 2025 činit zhruba 230 miliard a být tedy o 20 miliard vyšší než letos. Mezi návrhy patří zvýšení věku pro odchod do důchodu, zvýšení spotřebních daní nebo právě citlivé téma návratu zdanění fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy v roce 2020.

„Já teď nechci vybírat z katalogu těch opatření, která NERV předložil a hlásit se k nim,“ reagoval premiér Petr Fiala (ODS). Ovšem s tím, že jeho vláda hodlá po skončení evropského předsednictví zrevidovat programové prohlášení a to bude příležitost k přijetí některých návrhů NERV. Změna programového prohlášení je přitom postup, který vnáší do ekonomiky nejistotu a voliči ho logicky mohou chápat jako podvod od stran, které kvůli programu volili.

Stejně jako jeho ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se i Fiala zaklíná tím, že na závazku vlády nezvyšovat daně, jak to stojí v programovém prohlášení, se prý nic nemění. Přísná daň z mimořádných zisků, která bude od příštího roku uvalena na energetiky, petrochemii a některé banky, je prý „speciální záležitost“, kterou úprava daňového zatížení končí.

„My reagujeme na tu situaci a jeden dočasný daňový nástroj už jsme schválili ve sněmovně, to je ta válečná daň. My nechceme zatěžovat celkové daňové zatížení, to nicméně neznamená, že nemůžeme hovořit o úpravě jednotlivých daní s tím, že když nějakou zvýšíme, tak jinou chceme snížit, na tom jsme se v programovém prohlášení domluvili a nehodláme na tom nic měnit,“ řekl Fiala s tím, že je přesvědčen, že stát má rezervy na výdajové straně rozpočtu.

„My se nechystáme zvyšovat daně lidem, přestože tady existuje určitá poptávka. Sleduji mediální debatu, ale my jsme skutečně slíbili, že nebudeme zvyšovat daně, a nechceme je zvyšovat. Považujeme za lepší, když v této těžké situaci lidé sami mají více peněz. A firmy nezatěžujeme zbytečným zdaňováním,“ řekl také premiér, tentokrát pro deník Blesk.

Někteří členové Fialova kabinetu však už dříve vypouštěli balónky o tom, že by vláda mohla sáhnout i na příjmovou daň fyzických osob. Takovou změnu nevyloučil například lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marin Jurečka. I přesto, že se to nyní jeví jako neprůchodné opatření, protože právě ODS byla jednou ze stran (spolu s ANO a SPD), které zrušení superhrubé mzdy, tedy snížení ze zhruba 20procentní sazby na 15 procent, koncem roku 2020 prosadily.

Kritika od Mojmíra Hampla i Kalouska

Věčným kritikem vlády kvůli její rozpočtové politice je již dlouhodobě někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Ten už v létě tvrdil, že je nutné programové prohlášení změnit a přijmout balík opatření, který bude řešit jak výdaje, tak příjmy rozpočtu. „Jakýkoli návrh na zvýšení daňové zátěže je ospravedlněn pouze tehdy, je-li doprovázen návrhem na snížení výdajů ve stejném, ideálně dvojnásobném objemu. O té příjmové straně bych až tolik nemluvil, nebýt toho nešťastného daňového balíčku z podzimu 2020, který k zotavení ekonomiky opravdu nepomohl,“ uvedl Kalousek v salonu Echa.

O tom, že obřích schodků státního rozpočtu se už vláda nedokáže zbavit bez zvýšení daní z příjmů, je přesvědčen i předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, který je duchovním otcem windfall daně v českém prostředí. Nevěří tomu, že obrovské schodky rozpočtu by vláda dokázala vyřešit jen tím, že sníží výdaje.