„Jsme v zoufalé situaci. Pokud nedojde k omezení průmyslu přes Velikonoce, je to zodpovědnost vlády“

UZAVŘENÍ PRŮMYSLU

„Jsme v zoufalé situaci. Pokud nedojde k omezení průmyslu přes Velikonoce, je to zodpovědnost vlády“ROZHOVOR
Pokud skutečně chceme pomoci zdravotnictví, tak musíme něco vykonat, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula Foto: Jan Zatorsky
1
Domov
Ladislav Šustr
Sdílet:

Čísla nakažených koronavirem jsou stále hrozivá, musíme proto něco udělat. Říká to v rozhovoru pro Echo24 odborový předák Josef Středula, který razí strategii omezení průmyslu během Velikonoc. Ministr průmyslu ani premiér k tomu nejsou nakloněni, přesto je podle Středuly doba na to, aby se k tomuto kroku přistoupilo. „Ministry zajímá, kdo v jaké funkci bude sedět, než aby řešili skutečný zdravotní stav obyvatel,“ kritizuje vládu Středula.

Premiér Andrej Babiš dříve omezení průmyslu odmítal. V pondělí připustil, že o případném zavření průmyslových podniků o Velikonocích je potřeba vést debatu na úrovni tripartity. Budete tedy o tomto návrhu jednat spolu se zaměstnavateli?

Nevím. Pokud pan premiér něco takového zmínil, tak je to pouze na něm, zda jednání svolá. Co se týká omezení průmyslu, zda k tomu kroku přistoupit či ne, tak zpráva je pro mě zcela jasná. Tedy ano, jít do toho. Představa, že průmysl pojede čtyři dny v nedělním režimu, je zcela představitelná. Nezpůsobí to žádné škody, o kterých neustále slyším. Nikdo přeci nechce nic vypínat. Za nás je návrh takový, aby se zachovala kritická infrastruktura, neboli zavést provoz takový, jako v neděli či ve svátek. Dosáhneme tím menšího komunitního přenosu a ulehčíme zdravotnictví. Můžeme také myslet na rozvolňovací opatření daleko dříve než si umíme v této chvíli představit.

Zvláštností je, že posledních pár dní hovoříme o tom, jak jsou čísla skvělá a počet nakažených letí dolů. Když se ale podíváme na čísla, tak jsme daleko nad všemi ostatními státy, které jsou kolem nás. To je docela zoufalá situace. Pokud skutečně chceme pomoci zdravotnictví, tak musíme něco vykonat. Pokud ne, je to plnou zodpovědností vlády. Ví o tomto návrhu několik týdnů a žádná výmluva zde nepomůže.

Proti se ale staví firmy, které se oprávněně obávají možných problémů. Bavil jste se o tom se zástupci zaměstnavatelů?

My už jsme se o tom bavili na tripartitě. Samozřejmě, že se nacházím v nesouladu. Tím to ale bude všechno dražší, rozvolňovací opatření budou daleko pomalejší a čtyřdenní ztráty zažijeme úplně stejně v červenci, kdy nás čekají dva státní svátky za sebou. Ty vycházejí na pondělí a úterý a já budu velmi zvědavý, zda naši průmyslníci budou křičet, jak přicházíme o neuvěřitelné hodnoty, jak se roztrhají dodavatelské řetězce a jak budeme platit pokuty za nedodané zboží.

Premiér řekl, že debatu nechá na tripartitě. Neměl by spíše ale jasně zasáhnout ministr průmyslu, ještě k tomu s dostatečným předstihem?

Konečné rozhodnutí bude vždycky na vládě. Tady nepomůže žádné přenesení zodpovědnosti na nikoho jiného.

V poslední době sílí hlasy od odborníků jako například od člena Rady vlády pro zdravotní rizika Petra Smejkala, podle kterého by krátké omezení mělo významný vliv na pokles počtu nakažených. Není tak možné, že vláda znovu otočí jako to v minulosti udělala několikrát a průmysl zavře?

Pokud si vezmu vládu jako celek, tak její členy spíše zajímá, kdo bude sedět na jakém ministerském postu, než aby řešili skutečný stav obyvatel. To je to, co mě na tom zaráží úplně nejvíce. Řeší se pouze, koho vyměnit, zda ho vyměnit, či koho nahradit. Jeden nejkompetentnější říká, že k tomu mělo dávno dojít, jiní říkají, že k tomu nedojde. Já si opravdu kladu nejzákladnější otázky, zda je zdraví hodnotou v tuto chvíli? Je důležitější, zda někdo odvede dividendu? Vždyť průmysl v zásadě nestrádal celou dobu. O co tedy zde skutečně jde?

Zaměstnavatelé se ale teď opírají o čísla z testování v průmyslu, kde podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy hlásí průměrný záchyt 0,77 procenta.

Současné antigenní testování jsou podle mého soudu velký otazník. Pozitivita se totiž projeví z pravidla ve chvíli, kdy je člověk nakažený už delší dobu. Proto odbory i epidemiologové navrhují, aby se zavedla menší frekvence PCR testování. Podobně velkém Dánsku to šlo zavést dokonce na milion obyvatel, tak proč by to nemohlo jít i u nás. Nebo je to tak, že někdo, kdo dává testy, to nechce zastavit, protože je to snadná cesta jak dojít k zisku? I takové otázky si sám kladu, komu to vede ku prospěchu.

Může to být tím, že PCR testy jsou dražší a státu i firmám by se to nemuselo vyplatit.

To by nedostali ti současní překupníci. To by testy musely putovat do laboratoří, které jsou jasně definovány. Nikdo nevytvoří okamžitě z ničeho nic laboratoř, ve které by to vyhodnocoval. To je už ale jiný příběh.

Neustále mě ale zaráží jedna věc. Celou dobu co řádí pandemie koronaviru, tak se v České republice vůbec nevyhodnotilo, jak funguje nebo nefunguje kritická infrastruktura, zda víme, kdo je její součástí nebo kdo je součástí evropské kritické infrastruktury. Lidé si neuvědomují, co je tak důležitého pro chod ekonomiky. A to není jen průmysl. Je to něco jiného, jako zdravotnictví, výroba potravin, elektřiny a to se zatím vůbec neprobralo.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články