„Smrtelné nebezpečí.“ Na sklonku života se Delorsovi hroutí „jeho“ Evropa

Už 94letý francouzský socialista, dlouholetý předseda Evropské komise Jacques Delors, je zděšen současným vývojem v Evropské unii, kdy kontinent zasáhla pandemie koronaviru, a cítí „smrtelné nebezpečí“ pro své dílo. V Itálii už šéf opoziční Ligy Matteo Salvini připouští odchod země z EU, „bez poděkování.“

Delors, který byl po celá 80. a polovinu 90. let v podstatě synonymem Evropského společenství a poté EU, a který je pokládán za hlavního strůjce jednotné měny euro, v posledních letech už veřejně nevystupuje, nyní ale pocítil nutnost se vyjádřit.

Agentuře AFP zaslal v sobotu prohlášení, kde varuje, že nedostatek solidarity mezi zeměmi EU „vystavuje Evropskou unii smrtelnému nebezpečí.“ Při selhání evropských institucí v době koronaviru tak reagoval Delors poté, co se ve čtvrtek na Evropské radě jasně ukázaly v tváří tvář masivní krizi diametrální rozdíly mezi 27 zeměmi EU, zejména mezi státy severu a jihu.

„Zdá se, že klima, které převládá mezi hlavami států a vlád, a nedostatek evropské solidarity, ohrožují Evropskou unii smrtelným nebezpečím,“ uvedl bývalý francouzský ministr hospodářství, jeden z otců Evropské unie, který předsedal Komisi v letech 1985 až 1995. „Aby Evropská unie fungovala, potřebujeme hospodářskou soutěž, která stimuluje, spojující solidaritu a posilující spolupráci,“ dodal.

To, že jinak v ústraní žijící Delors vystoupil, není náhodné. Po brexitu se projekt EU procházející současnými tragickými událostmi otřásá. Komise a orgány EU jsou kritizovány za nečinnost. Do posledních dnů nejvíce epidemií zmítaná evropská země Itálie by mohla být dalším velkým adeptem na opuštění EU. V pátek v projevu k národu silně proevropský italský prezident Sergio Mattarello rovněž poukázal na nedostatek solidarity jednotlivých zemí unie. „Doufám, že každý plně pochopí závažnost hrozby pro Evropu, než bude příliš pozdě,“ varuje Mattarelo.

Pozice nadstranického premiéra křehké koaliční vlády Giuseppe Conteho, který s velkými potížemi čelí tragédii obrovských rozměrů, je nejistá. V zákulisí za účasti širšího politického spektra, včetně prezidenta Mattarelly, se už týdny vyjednává o možném vstupu na scénu bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho coby zachránce situace. Šéf opoziční Ligy, strany s dlouhodobě největší voličskou podporou, Matteo Salvini, který donedávna na Draghiho setrvale útočil, jeho angažovanost uvítal. Bývalý šéf ECB minulý týden v obsáhlém úvodníku Financial Times žádá cestu razantního zvýšení státních dluhů. „Války - nejvýznamnější precedens - byly financovány zvýšením veřejného dluhu,“ píše Draghi.

#Salvini: Ben vengano uomini come Mario Draghi che ha saputo, saprebbe e saprà fronteggiare a testa alta la signora Merkel e lo strapotere della Germania in Europa. #FacebookLive

— Matteo Salvini (@matteosalvinimi) March 28, 2020

V oslabené Itálii v posledních měsících značně zesílily protiněmecké a protifrancouzské postoje. Podle Salviniho Draghi bude vědět jak a bude moci čelit kancléřce Angele Merkelové a značné německé moci v Evropě se zdviženou hlavou.

Avšak Salvini svou rétoriku dále vyhrotil a koncem minulého týdne už výslovně začal připouštět odchod Itálie z EU. „Jakmile bude virus poražen, musíme se zeptat sami sebe na budoucnost této EU, napsal na Twitteru. Řekl, že je znechucen a pohrdá touto Evropou. Podle něj jí trvalo 15 dní posoudit, zda a jak pomoci, zatímco lidé umírali. Více než "Unie" je to hadí a šakalí doupě. "Nejprve porazíme vir, pak se znovu zamyslíme nad EU. A případně se rozloučíme. Bez poděkování,“ napsal Salvini.

Schifo e sdegno per questa Europa. Si sono presi 15 giorni per valutare se, chi e come aiutare. Geni. Mentre la gente muore. Altro che "Unione", è covo di serpi e sciacalli. Prima sconfiggiamo virus, poi ripensiamo all'UE. E se serve, salutiamo. Senza ringraziare. Ma andate a...

— Matteo Salvini (@matteosalvinimi) March 27, 2020