Banky budou rozdělovat až 500 miliard. Přímo zasažené podniky bez příjmů mají smůlu

Podnikatelé stále čekají na masivní pomoc v podobě úvěrů a půjček. Vláda sice již schválila, že do programu Covid III půjde na záruky 150 miliard korun, pomocí kterých může Českomoravská záruční rozvojová banka ručit za půjčky až v objemu 500 miliard korun. Výzva pro banky bude ukončena až v pondělí, do té doby ani banky nevědí, s jakým objemem garancí mohou počítat. Ozývají se také hlasy, že program bude pro přímo zasažené firmy nefunkční, protože podniky bez příjmů nemohou dosáhnout na úvěr.

Banky se zatím chystají zveřejňovat formuláře na příjem žádostí až poté, co ČMZRB podepíše garanční smlouvy. Výjimkou je například Komerční banka, která formulář vyvěsila na své stránky již ve čtvrtek. „Celkem jsme od spuštění prvního programu poskytli téměř 300 úvěrů v objemu 1,3 miliardy korun. Stejně aktivní chceme být i případě Covid III. Velkou výhodou nového programu pro klienty je skutečnost, že je bez problémů kombinovatelný nejen s  předchozími programy ČMZRB na eliminaci dopadů pandemie COVID-19, ale také jejími standardními programy ČMZRB, jako je například program Expanze,“ řekla Dita Pasquier, která je v bance zodpovědná za firemní financování.

Komerční banka také hodlá nabídnout služby firmám, které byly neúspěšné v prvních vlnách programů Covid II a Covid Praha. Po spuštění třetí vlny se tak očekává, že se na banky obrátí tisíce zájemců.

Se spuštěním v příštím týdnu počítá Česká spořitelna, podle které by mohlo úvěr získat na 70 procent zájemců. Smůlu budou mít ale podniky, které měly potíže již před koronavirovou krizí. „Samozřejmě podmínky udělení jednotlivých úvěrů budou individuální a budou záviset i na ochotě jednotlivých komerčních bank nést riziko. Lze očekávat, že podniky, které měly problémy již před vypuknutím pandemie covid-19, na úvěry nedosáhnou,“ řekl pro Echo24 František Bouc z tiskového oddělení České spořitelny.

Značně kritický je k další pomoci hlavní ekonom Roklen Dominik Stroukal. Podle něj se jedná o další nefunkční pomoc, protože se banky budou muset řídit standardními modely a přímo zasažené podniky úvěr nedostanou. „První měsíc šlo vládu bránit, protože situace byla nová, divoká a nikdo nevěděl, co má dělat, i když ekonomové ihned a v převzácné shodě nabízeli doporučení. Deset týdnů poté je ale neodpustiletné, že vláda a speciálně ministerstvo financí nepřišly s čímkoliv, co by alespoň vzdáleně připomínalo pomoc skutečně zasaženým a zejména těm malým. Aby to vypadalo, že se menší podpoří víc, je v programu symbolicky vyšší záruka pro podniky do 250 zaměstnanců,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

Podle něj je stále hlavním problémem, že firmy bez příjmů na úvěry nedosáhnou. „Bankám to nemůžeme mít za zlé, stát měl vytáhnout peníze z rozpočtu. Jenže to by vypadalo špatně, tak se dávají pouze záruky a ještě z peněz EU. Fiasko a habaďůra. Tady už nelze nic odpouštět, stát nechal malé a střední podniky zasažené koronavirem na holičkách a zachraňuje jen firmy svých kamarádů. Covid III v tom pokračuje. Budeme se chlubit dalšími stovkami miliard pomoci, ale v realitě je to nula. Čistá nula,“ dodal Stroukal.

Státní Českomoravská záruční rozvojová banka zatím nerozdělila záruky jednotlivým bankám. Očekává se ale, že podíly dostanou podle svého postavení na trhu. „Na základě dohody mezi ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem financí, Českou bankovní asociací a ČMZRB se rozdělení prostředků vyčleněných na záruční schéma bude řídit podílem jednotlivých zájemců na celkovém objemu zůstatků klientských úvěrů poskytnutých k 31. 12. 2019,“ řekla pro Echo24 mluvčí ČMZRB Marie Lafantová.

Jelikož podle mluvčí může na úvěr dosáhnout nefinanční podnik a OSVČ, tak byl zdrojem dat vybrán Centrální registr úvěrů. „Ten je zajišťován Českou národní bankou a při propojení s Registrem ekonomických subjektů požadovanými daty disponuje. V případě spořitelních a úvěrních družstev, která nejsou součástí Centrálního registru úvěrů, bude při stanovení podílu přihlédnuto k celkovému podílu spořitelních a úvěrních družstev na objemu poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům,“ uvedla dále Lafantová.

Podnikatelé mohou v programu Covid III žádat o zaručené úvěry do částky 50 milionů korun, přičemž doba ručení budou maximálně tři roky. Státní záruka bude podnikům do 250 zaměstnancům ručit do výše 90 procent jistiny úvěru, do 500 pracovníků maximálně 80 procent. Firmy mohou půjčky využívat na provozní náklady, tedy například za energie, faktury dodavatelům nebo na mzdy.