Zeman na summitu NATO: Mise v Afghánistánu znamená skutečné činy, za níž se platí životy

Český prezident Miloš Zeman při čtvrteční schůzce s kolegy z dalších osmi členských zemí NATO ze střední a východní Evropy obhajoval alianční misi v Afghánistánu. Na twitteru to uvedl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který se setkání v Košicích na východě Slovenska účastnil.

Podle Zemana by opuštění Afghánistánu vedlo k vytvoření inkubátorů nových teroristů. Misi NATO v této asijské zemi český prezident označil za skutečné činy, za něž se někdy platí ta nejvyšší cena, kterou jsou lidské životy.

Od května 2007, kdy zemřel první z nich, zahynulo v Afghánistánu 14 českých vojáků; celkové statistiky uvádějí, že v Afghánistánu padlo přes 3500 zahraničních vojáků, z toho více než 2400 Američanů.

Prezident Zeman na #B9: Mise NATO v Afghánistánu není rétorika, ale skutečné činy, které někdy stojí cenu nejvyšší – lidské životy. Opuštění Afghánistánu by vedlo k vytvoření inkubátoru nových teroristů.

— Rudolf Jindrák (@rudolf_jindrak) 28. února 2019

Americký prezident Donald Trump na konci ledna oznámil, že USA stáhnou z Afghánistánu své jednotky, pokud se podaří dosáhnout mírové dohody s islamistickým hnutím Tálibán. V Afghánistánu je nyní v rámci mise NATO Rozhodná podpora asi 14.000 amerických vojáků; českých vojáků v zemi podle českého ministerstva obrany působí 350.

Další kolo mírových rozhovorů mezi Tálibánem a americkými vyjednavači bylo tento měsíc svoláno do Kataru. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že český prezident na čvrtečním summitu označil jednání s Tálibánem za riskantní.

Hlava českého státu se podle Jindráka také vyslovila proti rozdělování NATO na východní či jiná křídla, NATO musí podle něj zůstat celistvé a jednotné.

Prezidenti zúčastněných zemí na schůzce hovořili také o bezpečnostní situaci v Evropě a v jejím sousedství. „Vnímání hrozeb je u každé země různé. Až 70 procent obyvatel Estonska vnímá Rusko jako svou bytostnou hrozbu, zatímco v Maďarsku je to jen 26 procent,“ řekl novinářům slovenský prezident Andrej Kiska. Zopakoval, že právě v době míru je třeba investovat do zajištění bezpečnosti zemí a jejich občanů.

Kiska také upozornil na hybridní hrozby. „Vidíme pokusy z Ruska ovlivňovat naše volby. Kromě toho nastal nový fenomén, a to fenomén technologií, diskuse kolem (společnosti) Huawei,“ uvedl Kiska.

Čínská telekomunikační firma Huawei čelí kvůli obavám ze špionáže restrikcím na některých západních trzích včetně Spojených států.

Polský prezident Andrzej Duda na tiskové konferenci po skončení summitu hovořil o imperiálních ambicích Ruska a o potřebě posílit vojenskou přítomnost Severoatlantické aliance ve střední a východní Evropě. „Dohodli jsme se, že přítomnost NATO, včetně vojáků, v našem regionu by se měla zvyšovat. Je třeba ukázat odhodlání působit odstrašujícím dojmem. Polsko může z hlediska své geografické rozlohy představovat jistý bezpečnostní uzel v regionu,“ uvedl Duda. K zajištění bezpečnosti východního křídla NATO by podle něj přispěla i silnější zastoupení NATO v oblasti Černého moře.

Na schůzku do Košic přijeli vrcholní představitelé zemí takzvané bukurešťské devítky, které geograficky patří k východnímu křídlu NATO.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.