Fialův velmi vysoký strop. Češi budou platit za elektřinu čtyřikrát víc než Slováci

Zdivočelé ceny elektřiny a plynu a trh, který se v posledních týdnech srpna vymkl tomu, co by ještě před měsíci vůbec nebylo představitelné, dotlačily kabinet Petra Fialy k tomu, čemu se dlouho bránil. Vláda od 1. listopadu zastropuje pro domácnosti, veřejné instituce a živnostníky ceny elektřiny a plynu. Rozhodla o tom v pondělí 12. září večer.

Strop pro silovou elektřinu, což je jen jedna položka na vyúčtování každé domácnosti nebo firmy, k níž se pak připočítává ještě přenos a distribuce, bude regulací nastaven na šesti korunách za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty. Silová elektřina tvoří z celkového účtu zhruba 45 procent. Je to ale na celém účtu jediná položka, která dosud nebyla regulovaná. Všechny ostatní určuje Energetický regulační úřad. Kabinet zároveň rozhodl, že zastropuje cenu plynu pro domácnosti, veřejné instituce i živnostníky na třech korunách za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty. Vláda zatím nerozhodla, jak vysoké budou stropy pro firmy. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury chce strop ještě projednat s podnikatelskými svazy.

Jak velký zásah do cen udělal Fialův kabinet? Jak moc to lidem pomůže? A jak na tom Češi v cenách elektřiny budou ve srovnání s jinými zeměmi? Na kolik to všechno přijde státní rozpočet na kompenzacích a dotacích cen? Zásadní otázky. Hodnocení záleží na úhlu pohledu.

Pokud budeme srovnávat, kolik by lidé platili za současných tržních cen, pokud by vláda stropy nenastavila, byly by účty u elektřiny i u plynu zhruba dvakrát vyšší. V pondělí večer se cena elektřiny na evropském trhu dostala na 469 eur za megawatthodinu, to znamená zhruba 12 400 korun. Jedna kilowatthodina by tak vyšla na 12,40 koruny. Vládou nastavený strop je na šesti korunách.

Plyn na obchodním uzlu TTF, podle něhož se srovnávají ceny, dosahoval v pondělí ceny 190 eur za megawatthodinu, zhruba 4750 korun. Jedna kilowatthodina by tak vyšla na 4,75 koruny. Vládou nastavený strop je tři koruny. Ještě před dvěma týdny stál ale plyn 340 eur za megawatthodinu (8500 korun) a elektřina přes tisíc eur za megawatthodinu (kolem 25 tisíc korun). Po prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že přijde zásah do cen, se plyn i elektřina prudce propadly zhruba na poloviční hodnotu, než kde byly na svých vrcholech.

Ve srovnání s tržními cenami je tedy vládní strop výraznou pomocí. Pak jsou ale dva další, pro vládní pomoc zdaleka ne lichotivé úhly.

Už v této chvíli se dá říct, že i s vládními stropy budou účty českých rodin výrazně vyšší než v řadě jiných zemí Evropské unie. Kromě Francie a Slovenska mají levnější elektřinu i třeba Španělé nebo Portugalci.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtku v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.