Technický i přírodní unikát v Jeseníkách

PŘEČERPÁVACÍ ELEKTRÁRNA

Technický i přírodní unikát v Jeseníkách
Letecký snímek horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, v pozadí Praděd. Foto: Karel Beneš / Wikimedia Commons / GNU Free Documentation License / CC BY-SA 3.0
Panorama

Echo24

Impozantní technickou stavbou v krásné přírodě je přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně na Šumpersku, uvedená do provozu před čtvrtstoletím, 20. června 1996. Její komplex je z ekologických důvodů celý, kromě vodních ploch, schovaný uvnitř hory Mravenečník, nachází se totiž na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Toto energetické zařízení je i vyhledávanou turistickou atrakcí, ročně ho navštíví více než 90.000 lidí. A je také nejvýkonnější vodní elektrárnou v ČR, která se může pochlubit i dalšími technickými „nej.“ Její působivá horní nádrž vznikla odstřelováním vrcholu hory zvané Dlouhé stráně.

Přečerpávací elektrárny patří k nejsložitějším vodním dílům a slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáží Dlouhé Stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.

Poptávka po elektřině v průběhu dne kolísá; zatímco ve špičkách může být proudu nedostatek, jindy je naopak zájem o něj tak malý, že tepelné elektrárny, které nelze jen tak vypnout, pracují bez většího užitku. Protože dosud nikdo nepřišel na způsob, jak elektřinu ve větším množství skladovat, využívají se k vyrovnávání zmíněných výkyvů přečerpávací elektrárny. V době, kdy je proudu přebytek, fungují jako pumpy a vytlačují vodu do vysoko položených nádrží. V případě nutnosti naopak vodu pouštějí přes turbíny dolů a pomáhají krýt zvýšenou poptávku.

Jak uvádí encyklopedie Přehrady Čech, Moravy a Slezska, první výkonná přečerpávací elektrárna v českých zemích byla zřízena těsně po druhé světové válce na Vltavě ve Štěchovicích. V 70. letech minulého století vyrostlo podobné dílo i u Dalešic na řece Jihlavě, a Dlouhé Stráně začaly poblíž Koutů nad Desnou vyrůstat o dvě dekády později.

Jejich stavba sice začala v květnu 1978, ale odborníci se dlouho nedokázali shodnout na přesném technickém uspořádání. Naplno stavět se tak začalo až v roce 1987, dílo bylo dokončeno o devět let později. Náklady dosáhly asi 6,5 miliardy korun, elektrárna se zaplatila za sedm let provozu. V prvních deseti letech do sítě dodala 2672,7 GWh energie.

Elektrárna na území CHKO Jeseníky má většinu provozních objektů schovaných pod zemí. Je tam i 50 metrů vysoký sál s dvojicí Francisových turbín, které jsou podle společnosti ČEZ nejvýkonnějšími reverzními turbínami v Evropě a po elektrárně na brazilské řece Paraná druhé nejvýkonnější na světě. V turbínovém režimu mají výkon až 325 megawatt, tedy nejvíc ze všech vodních elektráren v Česku. A kromě toho je pod zemí je i necelých 22 metrů vysoká komora transformátorů.

Dolní přehrada elektrárny leží na říčce Divoká Desná. Pojme skoro 3,5 milionu metrů krychlových vody a hladina v ní kolísá o více než 22 metrů. Z hlediska návštěvníků je ale mnohem atraktivnější horní nádrž, umístěná na temeni přilehlého kopce Dlouhé Stráně v nadmořské výšce 1350 metrů. Je nejvýše položenou vodní plochou v České republice. Výškový rozdíl mezi hladinami obou rezervoárů může být až 533 metru. Zdvojené potrubí o průměru 5,2 metru, kterým mezi nimi voda protéká, zajišťuje turbínám největší spád ze všech hydroelektráren v České republice.

Dlouhé Stráně však nejsou pouze unikátním stavebně-technickým dílem. Neobvyklý zážitek, jakým je pohled z hráze na vrcholu hory, si každoročně nenechají ujít desetitisíce návštěvníků Jeseníků. Ti si mohou při exkurzích prohlédnout podzemí elektrárny a vyjet k hornímu umělému jezeru. Na své si přijdou nejenom pěší turisté či cyklisté, ale i milovníci kolečkových bruslí. Vloni o letních prázdninách elektrárnu navštívilo rekordních více než 60.000 lidí, meziročně téměř o třetinu více. A roční rekord více než 97.000 návštěvníků je z roku 2017.

Produkce vodní elektrárny stále stoupá. Zatímco v roce 2011 vyrobila přes 400 milionů kWh, o dva roky později již téměř 480 milionů kWh, v roce 2015 více než 550 milionů kWh a vloni po modernizaci rekordních víc jak 716 milionů kWh.

Letos v březnu byla zvýšena provozní hladina horní nádrže o 70 centimetrů, díky čemuž vyrábí elektrárna o šest procent více energie než dosud. Původně umožňovala horní nádrž uložit v načerpané vodě 3500 MWh elektrické energie, po zvýšení její provozní hladiny získali energetici prostor pro množství vody, které stačí k uskladnění dalších 200 MWh. Maximální provozní objem nádrží elektrárny tak vzrostl o téměř šest procent na 2,73 milionu metrů krychlových.

Foto: Týdeník Echo