Ruský plyn a ropa stály Čechy za měsíc desetkrát víc, než pomoc Ukrajině

Od invaze Česko poslalo Rusku za plyn a ropu desetkrát více peněz, než kolik vybralo v historicky rekordní sbírce na Ukrajinu. V ní se na kontech neziskových organizací sešlo okolo dvou miliard korun, dalších 660 milionů poslali Češi ukrajinské ambasádě v Praze na nákup zbraní. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by nejúčinnější „sbírkou“ pro Ukrajinu bylo odstřižení od ruských energií. Připravuje se na něj i EU, ale na čtvrtečním summitu bude rozhodovat „pouze“ o společném nákupu energií.

Nikdy v historii ještě Češi nevybrali tolik peněz na humanitární pomoc. Z objemu sesbíraných peněz je zřejmě výsledkem semknutí veřejnosti v době válečného ohrožení. „Radost však poněkud kazí jiné číslo. Rusku totiž Česko poslalo za stejnou dobu – za poslední takřka měsíc, který od začátku invaze uplynul – částku zhruba desetinásobnou, a to jen za ruský plyn a za ruskou ropu,“ uvedl ekonom Kovanda, který také působí v Národní ekonomické radě vlády.

Většina plynu, který v Česku firmy i domácnosti spotřebují, pochází z Ruska. Ročně Česko spotřebuje přes 82 milionů megawatthodin ruského plynu. Do Česka se dopravuje z Německa, ale stále jde o ruský plyn. Při současné velkoobchodní ceně plynu v EU, kolem 105 eur za megawatthodinu, a letošním průměrném kursu koruny k euru, 24,46, platí, že Česko za ruský plyn utratí ročně kolem 210 miliard korun. „Při měsíčním rozpočítání se jedná o 17,5 miliardy korun,“ uvedl Kovanda.

Další miliardy korun měsíčně zaplatí Česko za ruskou ropu, byť v případě ropy není jeho závislost na Rusku tak vysoká. „I tak lze spočítat, že jenom za ropu a plyn Česko Rusku při současných, citelně navýšených cenách měsíčně zaplatí průměrně právě zhruba desetinásobek toho, co se podařilo vybrat ve sbírkách na Ukrajinu. Tedy sumu v pásmu od 25 do 30 miliard korun,“ dodal Kovanda.

Nejúčinnější pomoc Ukrajině by podle ekonoma spočívala v odstřižení Česka a obecněji EU od dodávek ruských energií. Po takovém řešení volají některé členské země EU, jiné, v čele s Německem, jsou však proti. Na nadcházejícím summitu se EU nejspíš zaměří jen na dílčí kroky, jak omezit energetickou závislost na Rusku.

Evropská unie začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění plynových zásobníků, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku.

Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán na co nejrychlejší odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.

Evropské země se kvůli válce způsobené ruskou agresí potýkají s novým růstem cen energií, který chce řada z nich řešit společnými kroky. Evropská komise proto ve středu představí plán, jak růst cen omezit. Podle informací zveřejněných listem Financial Times chce Brusel vsadit především na společné nákupy plynu. S podobným krokem počítala již podzimní strategie komise, která byla reakcí na první růst cen způsobený nedostatkem zásob a postpandemickým oživením ekonomiky.

Lídři se patrně stejně jako na nedávném neformálním summitu ve Versailles neshodnou na časovém horizontu, do kterého by se EU měla zcela zbavit závislosti na ruských energetických surovinách. Podle navrhovaného textu toho chtějí docílit „nejdříve, jak to bude možné“. Měli by proto pověřit komisi, aby do konce května připravila analýzu, jak toho dosáhnout. Unijní exekutiva už na versailleském summitu navrhla ukončit odběr ruského plynu do roku 2027, pro některé země více spoléhající na ruské dodávky však byl tento termín příliš krátký.