Z bývalé „džungle“ v Calais je přírodní lokalita. Tábor imigrantů zcela zmizel
Tábor v Calais
NOVÉ
1
Už žádné stany ani přístřešky vyrobené ze všeho možného, ale bažiny a umělé útesy, kde hnízdí stěhovaví ptáci. Po několikaměsíčních pracích se bývalá „džungle“ v Calais na severu Francie, kde žilo až 9000 běženců, změnila v přírodní lokalitu. Informuje o tom agenturu AFP.
Při pohledu ze dřevěné pozorovatelny nad klidnými vodami je těžké si představit, že tu žilo 6000 až 9000 běženců, především ze Súdánu, Eritreje a Afghánistánu, kteří se tísnili v kontejnerech a chatrčích po celé měsíce, naproti břehům Británie, o níž snili. Na této ploše o třiceti hektarech na jaře 2015 vznikl největší tábor imigrantů ve Francii, který se stal městem ve městě, měl vlastní kostel, mešitu, školy. V říjnu 2016 byl zcela zlikvidován.
„Tato lokalita má pohnutou historii, zvláště v souvislosti s imigranty. Byla předána do užívání obyvatelům Calais,“ sdělil prefekt Pas-de-Calais Fabien Sudry, když byly 8. června definitivně dokončeny práce, jejichž cena se odhaduje na 1,7 milionu eur (42,5 milionu Kč). Jen několik stop ještě svědčí o bývalé „džungli“: panely označující centrum Julese Ferryho, kde žily ženy a děti, červená cedule s nápisem „love“ na elektrickém panelu, mříže a zeď vysoká čtyři metry, která tu byla postavena v letech 2015 a 2016, aby zabránila imigrantům pronikat do kamionů.
Výletníci se mohou vydat dvěma cestami: jedna vede na vrcholek bunkru ze druhé světové války nad pláží, kde sídlí kolonie tuleňů. Druhá míří na rozhlednu, z níž je výhled na duny a na moře, kde se zastavují stěhovaví ptáci. „Přijeli jsme sem z Německa, abychom viděli opevnění, protože strýc mého manžela byl za války přidělen do Calais,“ říká Ingrid Mühlová. Kolem krku má fotoaparát.
Bernard Fluet, který už dlouho žije nedaleko, se do této nové přírodní lokality již vydal na projížďku na kole. „Je tu klid. Je to kontrast oproti nedalekým továrnám, z nichž se valí dým,“ říká. Znepokojuje jej pouze to, jak bude fungovat sousedství se zdejším loveckým revírem. „Chceme obnovit přirozené prostředí, zničené vlhké lokality, které umožní návrat vlaštovek, a přilákat návštěvníky,“ vysvětluje Odile Gauthierová, ředitelka organizace, která lokalitu vlastní.
První turistické trasy tu byly otevřeny již v 80. letech minulého století, ale obnova přirozeného prostředí, která měla kompenzovat dopad rozšiřování přístavní struktury na životní prostředí, byla přerušena, když zde vznikla „džungle“, známá pod oficiálním názvem „la Lande“.
„Některé chráněné druhy, které odsud vymizely, se již vrátily, stejně jako některé rostliny,“ prohlašuje Emmanuelle Leveuglová, předsedkyně vlastníka lokality, organizace Eden 62. Pozemek byl vyčištěn od 16 tun odpadu, zalesněn a břehy byly uměle upraveny. Zbývá do konce příštího roku vybudovat parkoviště a další turistické cesty mezi Calais a Marck, kde žije na 250 druhů ptáků.
V Calais, v podmínkách, které pravidelně pranýřují organizace na ochranu lidských práv, jen několik set metrů od přírodní lokality, žije ještě 350 až 400 imigrantů. Tábor byl sice zlikvidován, ale definitivní tečka za touto stránkou dějin ještě nebyla udělána.
