„Nord Stream II je mrtvá roura, nikdy se nezapne. Plyn bude dvakrát dražší“

Ruský vpád na Ukrajinu má a bude mít i mohutné ekonomické dopady. Někde mezi Ruskem a EU povede železná opona, tentokrát hospodářská. EU se od Ruska odpoutává, zatímco Rusové uzavírají smlouvy na odběr svého plynu a surovin s Indií, Pákistánem a Čínou. Rakouská ekonomka Elisabeth Christenová z vídeňského institutu WIFO se dokonce domnívá, že mrtvý je i plynovod Nord Stream II, jemuž Německo těsně před spuštěním nedalo certifikaci. Podle ní nebude uveden do provozu už nikdy.

„Oficiálním cílem Unie je snížit závislost na ruském plynu o dvě třetiny do konce letošního roku. Kromě toho EU oznámila, že současně urychlí energetickou transformaci, což je v první řadě intenzivnější výstavba obnovitelných zdrojů,“ říká Elisabeth Christenová v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Až provedeme odvrat od ruského plynu, až budeme víc diverzifikovat dovoz, bude plyn v EU významně dražší, než je dnes?

Určitě. Ta závislost na Rusku nevznikla z nějakých politických důvodů, vznikla působením volného trhu. Zemní plyn z Ruska byl ve srovnání s plynem odjinud, a také s jinými způsoby přepravy plynu, cenově velmi příznivý. Všechen dovoz plynu, který dnes Evropa hledá, například zkapalněný plyn z Ameriky, z Kataru a některých dalších zemí, je vždycky mnohem, mnohem dražší. I proto se po léta žádné alternativy k ruském plynu fakticky nehledaly, když byl tak laciný. Za stávajících okolností je Západ nucen se po nějakých alternativách poohlížet. Ovšem tato diverzifikace bude táhnout ceny prudce vzhůru. Zemní plyn jen od začátku roku zdražil o 25 až 40 procent. Jsou to výkyvy v řádu týdnů a dní, ale ve špičkách to bylo proti ceně na začátku roku až o 70 procent. Ropa zdražila skoro o 40 procent. Prudce zdražují i jiné suroviny – platina, paladium…

Dá se odhadnout, o kolik dražší bude zkapalněný plyn, známý jako LNG, proti ruskému zemnímu plynu?

Předpokládám, že asi dvakrát. I s exportéry zkapalněného plynu se uzavírají dlouhodobé kontrakty, které měly být o něco levnější než okamžité nákupy. Ale Evropa bude teď mít u producentů zkapalněného plynu tendenci přeplácet, aby vůbec nějaký sehnala. Problém je, že pro výrazně větší dovoz zkapalněného plynu nemáme zatím v Evropě dostatečnou infrastrukturu. Není dost terminálů v přístavech, kde by šlo LNG vyložit a odtud rozvážet do dalších zemí. Musejí se stavět transportní kapacity. Ale za rok se to na beton nestihne. Ten plyn se zřejmě bude muset rozvážet říční dopravou, budeme svědky různých netradičních řešení, bude se improvizovat.

Když nebude ruský plyn proudit do Evropy, bude proudit mimo jiné do Číny.

Pokud bychom uvalili embargo na ruský plyn, ani Čína by Rusku nedokázala tak rychle kompenzovat ztrátu evropského trhu. I kdyby jen proto, že dnes prakticky není možnost, jak plyn ze Sibiře dopravovat do Číny. Mají mezi sebou jeden plynovod postavený, to ano, a částečně už běží. Ale je to málo a kapacity, které odebírá EU, by stejně tak rychle od Rusů nepobrala. Ani přes moře. Západní rejdařské společnosti nedávno oznámily, že se svými tankery nebudou zajíždět do ruských přístavů a dopravovat ruský plyn do třetích zemí, například právě do Číny. Rusko nemá tolik vlastních lodí, aby případný výpadek v dovozech do Evropy umělo rozvézt do světa.

Ekonomka Elisabeth Christenová je skeptická k možnosti, že bude někdy zprovozněn plynovod Nord Stream II. Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.