Brusel došel k dohodě o mimořádných ziscích a snížení spotřeby. Konat musíme hned, říká Síkela

„Musíme konat. A konat hned, ne zítra, ne za týden, ale hned.“ Takto hovořil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela před pátečním jednáním s unijními ministry pro energetiku. Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize následně dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody oznámilo české předsednictví v Radě EU.

Po jedenácté hodině české předsednictví oznámilo, že se ministři EU dohodli. „Ministři dosáhli politické dohody ohledně opatření ke snížení vysokých cen elektřiny: povinné snížení poptávky po elektřině, zastropování zisků producentů vyrábějících z inframarginálních zdrojů a solidární příspěvek výrobců z fosilních paliv.“ uvedlo české předsednictví na Twitteru.

Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření. Plán povinných úspor elektřiny se týká vybraných hodin s nejvyšší spotřebou, přičemž cílem je dosáhnout v těchto úsecích alespoň pětiprocentního snížení.

Plán povinných úspor elektřiny se týká vybraných hodin s nejvyšší spotřebou, přičemž cílem je dosáhnout v těchto úsecích alespoň pětiprocentního snížení. „Špičkové hodiny“ mají dohromady tvořit desetinu zimních měsíců, jejich výběr je stejně jako konkrétní úsporná opatření na rozhodnutí jednotlivých zemí unie.

Třetím pilířem přijatého souboru je nejméně 33procentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let.

EU doufá, že tyto zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska. Poté, co jim dnes dali zelenou unijní ministři, jsou krizová opatření v zásadě hotová, v platnost mají vstoupit na začátku prosince.

„Domácnosti i průmysl čekají, že ta pomoc přijde okamžitě. A já jsem pevně přesvědčen o tom, že všichni ministři si to uvědomují a že dnes schválíme konkrétní opatření tak, aby mohla být implementována co nejrychleji,“ řekl Síkela novinářům při příchodu na mimořádnou radu k energiím.

Podobně jako Síkela se vyjádřila i eurokomisařka zodpovědná za energetiku Kadri Simsonová, která si od pátečního jednání slibuje „další potřebný krok v boji s touto energetickou krizí“. Po dosažení politické dohody podle ní budou opatření rychle zaváděna do praxe.

⚡️ #TTE Energetika | DOHODA!👏 Ministři dosáhli politické dohody ohledně opatření ke snížení vysokých cen elektřiny: povinné snížení poptávky po elektřině, zastropování zisků producentů vyrábějících z inframarginálních zdrojů a solidární příspěvek výrobců z fosilních paliv. pic.twitter.com/jqJoo8TcEl

— EU2022_CZ (@EU2022_CZ) September 30, 2022

Podle Síkely se EU u této „záplaty“ nesmí zastavit a musí pracovat na dalších opatřeních. „Očekávám, že ministři požádají komisi, aby přišla se seznamem textů pro implementaci, a to s jasným harmonogramem,“ řekl.

Zastropování v pátek není na stole

Mnohé unijní země v této souvislosti volají po návrhu k plošnému zastropování velkoobchodní ceny plynu. Komise se zatím zdráhá touto cestou vydat a varuje před riziky takového postupu. Místo toho prosazuje vyjednávání s dodavateli plynu považovanými za spolehlivé a už dříve odmítnuté zastropování ceny ruského plynu.

Komisařka Simsonová uvedla, že EU nemůže přistupovat stejně k Rusku a k „důvěryhodným partnerům“. EK je podle ní připravena předložit návrh celounijního stropu na cenu zemního plynu používaného k výrobě elektřiny.

Členské státy už na předchozí energetické radě 9. září komisi pověřily přípravou cenového stropu na plyn. Podle Simsonové je nicméně potřeba další diskuse, než unijní exekutiva předloží konkrétní návrh. Postup komise hájila tím, že různé země očekávají různá řešení a že komise musí najít cestu přijatelnou pro všechny.

Síkela uvedl, že strop na cenu plynu v pátek „není na stole“ a že EU se k otázce bude muset vrátit. „Očekávám, že to bude následující bod agendy,“ uvedl.