Nacistické plány na germanizaci Čechů: vyháněli je i ze středních Čech

Nucené a násilné vystěhování českých občanů z 71 obcí Neveklovska, Sedlčanska a Benešovska ve středních Čechách, které skončilo před 70 lety, 1. dubna 1944, bylo součástí plánů okupantů na vytvoření takzvaného německého zemského mostu, při kterém mělo být poněmčeno území od Litoměřic ku Praze, a na vznik nových výcvikových prostorů.

Vyhláška se týkala téměř 30 000 obyvatel v oblasti velké zhruba 500 kilometrů čtverečních na severu a západě ohraničené řekami Sázavou a Vltavou a na jihu a východě městy Sedlčany a Benešov. Samotné vystěhování se uskutečnilo v pěti etapách od 15. září 1942 do 1. dubna 1944. První vysídlenci si mohli vzít všechen majetek, ti další už většinu museli zanechat na místě.

Na zabraném území nacisté zřídili zemědělské provozy, pracovní a vězeňské tábory i vojenské cvičiště. Všechny veřejné budovy se změnily ve skladiště nebo nacistická školicí zařízení. Ke konci války německá armáda cvičiště opevnila a některé objekty podminovala. Řada původních obyvatel tak raději odešla do pohraničí, kde osídlila nemovitosti po odsunutých Němcích.

Po vystěhování obyvatel z Neveklovska a Sedlčanska následovalo další masové vyhánění českých obyvatel z oblasti Brdska, Milovicka a Vyškovska.

V letech 1941–1945 byla stejná akce provedena i na Moravě, kde na Vyškovsku, Boskovicku a Prostějovsku vystěhovali 33 obcí. Na uskutečňování plánů se podílely jednotky SS, osidlovací úřad, Německá osidlovací společnost a Pozemkový úřad pro Čechy a Moravu, zřízený v dubnu 1942. Potřebná půda byla získána na základě platného československého zákona č. 63 z roku 1935 o vyvlastnění půdy k účelům obrany státu.

Čtěte také: OBRAZEM: ‚Neměli tanky, dostali čtyři branky‘. Hokejové vítězství vyhnalo Čechy do ulic

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.