Finanční (ne)svatá válka

Už jsme si pomalinku zvykli, že finanční trhy sledují v poslední době hlavně dvě věci: pumpování peněz do oběhu ze strany centrálních bank a koronavirus. Posledních několik dnů ale bylo výjimkou. Po velmi dlouhé době nebyl Covid na akciových trzích tématem číslo jedna. Koronaviru konkuruje něco doposud nevídaného: dav drobných spekulantů svolávajících se skrz sociální sítě. Ti se minulý týden rozhodli společně organizovanou akcí nakupovat akcie společnosti Gamestop, aby je vyšroubovali do nepředstavitelných výšin.

Laik žasne, profesionál se diví. Internet přinesl v posledních letech na finanční trhy neuvěřitelnou demokratizaci. To, co bylo dřív dostupné jen velkým spekulantům, je dnes dostupné všem. Když jsem před více než dvaceti lety nastoupila do první banky, kde šlo z terminálu sledovat každý pohyb kurzu koruny, bylo to „něco“. Něco, co jinde k vidění nebylo. Nebylo to jako dnes, kdy se každý může zdarma podívat, co se jak obchoduje, a to maximálně s pár minutami zpoždění. Tehdy byly veřejně dostupné hodnoty obvykle k dispozici jen jako denní nebo hodinové, nikoli s minutovou frekvencí.
Mnozí lidé tuto změnu samozřejmě vítají. Část z nich to ovšem nevnímá jako pozitivum proto, že se pro ně situace zlepšila, ale vnímají to jako šanci, jak ublížit velkým klukům z Wall Street. Konkrétně v tomto případě institucionální spekulanti sázeli na pokles ceny Gamestopu skrze takzvané krátké prodeje. Jejich protivníci z řad organizovaných mas se dnes radují a chlubí, jak to svou organizovanou akcí investičním fondům natřeli. Něco takového jsme dosud neznali: Dosud chodili lidé na burzu vydělávat peníze, nikoli vést ideologickou válku. Ovšem akce, jíž jsme byli v uplynulých dnech svědky, nebyla pokusem vydělat peníze – byl to v pravém slova smyslu třídní boj. Masy si nepřejí mít kozu jako soused, masy chtějí, aby sousedovi – totiž fondům - koza pošla.

Ideologický boj

O co tedy šlo konkrétně? Na investiční fondy zaútočili mladí liberálové. Masy studentů organizovaných na sociální síti, vyzbrojené pandemickým šekem (alias vrtulníkovými penězi) od americké vlády a nulovými úrokovými sazbami od centrální banky se vrhli do boje s bohatými kapitalisty. A použili k tomu metodu vpravdě kapitalistickou – totiž obchody takzvaně na páku (nebo na půjčku).
Po stránce „ideologické“ si tito mladí lidé svůj boj s fondy „vysvětlovali“ údajnou nemorálností krátkých prodejů, které začaly fondy vůči společnosti Gamestop hromadně využívat. Společnost Gamestop je totiž již technologicky přežitá; v dnešním světě odsouzená k zániku. Manažeři investičních fondů to dobře vědí. A tak udělali jedinou logicky správnou věc, aby svým klientům vydělali: začali na pokles cen akcií Gamestop spekulovat. Spekulace na pokles ceny akcie se provádí skrze takzvaný krátký prodej: Půjčím si cenný papír a ihned ho prodám, abych ho později levně koupila a vrátila.
Mladí bojovníci „za pravdu“ usoudili, že vydělávání peněz klientům fondů je nemorální, obzvláště pokud probíhá skrze sázku na úhyn archaické společnosti. A tak se rozhodli „nemorální“ fondy potrestat a „hodnou“ společnost Gamestop, která je neefektivním dinosaurem, zachránit. A začali organizovaně akcie Gamestopu nakupovat, a tím je šroubovat nahoru.
Dobře to pochopitelně pro „bojovníky za pravdu“ skončit nemůže, protože si ve své zapálenosti, ideologické naivitě a finanční negramotnosti neuvědomili, že se jedná o klasické Ponziho schéma, ve kterém byli nejspíš zneužiti někým informovaným, kdo schéma odstartoval. Jejich hra se tedy díky matematicky zákonitostem musí zhroutit a oni o své peníze přijdou.

Mizerná finanční gramotnost se snadno nechá napálit

To ale jen zapadá do širších reálií. Dnes totiž často obchodují lidé s nulovou finanční gramotností. Na trhu je už delší dobu bublina – přesněji zhruba od roku 2009. Amatérské masy ji stále jen přifukují. A profesionální hráči také, ale z jiných důvodů: Jsou sice informovanější, ale nastavení úrokových sazeb a nízkovýnosové prostředí vede k tomu, že nemají kam jinam investovat, a tak jsou nuceni účastnit se této akciové bubliny.
Ceny se ženou výš a výš, až se v jednu chvíli poptávka zhroutí a s ní i cena. To někdo krutě odskáče. Někteří mladí lidé prý dali do akcií vše. Ve chvíli dopisování článku se přitom zdá, že propad akcie Gamestop už začal a bude brutální. Nepřekvapivé.
Není to přitom tak dlouho, co jeden dvacetiletý studen obchodují skrze aplikaci Robinhood spáchal sebevraždu poté, co v aplikaci prodělal 730 tisíc dolarů. Aplikace jako Robinhood přitom tvrdí, že demokratizují trhy. V realitě to je ale spíš gambling pro masy. Zatímco dřív gambleři sázeli v herně na to, že vedle sebe v automatu padnou tři citronky, nyní dělají to samé na burze. Jen jde o mnohem víc peněz a vše je díky finančním derivátům velmi sofistikované. Jenže jít do herny v sedm ráno bylo mnohem složitější, než být celou noc na mobilu v posteli. Je to tak hezky společensky skryté… a ještě to má ideologický náboj.
Jenomže s jídlem roste chuť. A tak aby toho nebylo málo, mluví se o tom, že stejní lidé, kteří vyhnali nahoru akcie Gamestopu, vyhnali v pondělí stejným způsobem i cenu stříbra. Nakupovat akcie a fyzické stříbro je přitom docela rozdíl. Fyzické stříbro má velmi vzdálenou prodejní a nákupní cenu. Malý pohyb ceny nahoru tak stále garantuje při prodeji slušnou ztrátu. Ti, kdo nakupovali jako poslední, to musí odnést.

Doposud byl dav manipulovatelný na náměstích, teď je manipulován na trzích

Stále víc se zdá, že tu někdo jen manipuluje neinformovaným davem mladíků, kteří si myslí, že když už investovali do bitcoinu, jsou z nich vlastně zkušení investoři. Dříve musel mít každý makléř makléřské zkoušky. Makléř stál mezi klientem a trhem. Autorka jako nositelka všech dříve dostupných makléřských zkoušek s nimi byla dobře obeznámena - nebyly ničím triviálním. Většina lidí je dokonce napoprvé neudělala. Znala jsem mnoho bankéřů, kteří zkoušky mnohokrát opakovali. Dnes může díky technologii obchodovat každý a makléře už nepotřebuje. Neboli: Není tu nikdo, aby spekulanta varoval, že dělá se svými penězi nebetyčnou blbost.
To se pak zrcadlí v tom, že je leckdo ochoten nakoupit akci, jejíž cena za poslední měsíc vyskočila o stovky procent, aniž by k tomu byl důvod a aniž by mu to přišlo divné. Agentura Refinitive oslovila analytiky z Wall Street. Ti tvrdí, že férová cena společnosti Gamestop je někde kolem 13 dolarů. Masy snílků ze sociálních sítí je ale nakupují za stovky dolarů a neuvědomují si, že o peníze zákonitě přijdou. (Však také jak si někdo mohl myslet, že vrtulníkové peníze, které tento útok často financovaly, mohou přinést něco dobrého…?)
Tím ovšem vzniká nové systémové riziko: V době sociálních sítí se dav může snadno nechat zmanipulovat, aby kupoval něco neskutečně předraženého a nevědomky plnil něčí zájem.

Nic není zadarmo, a to i když to aplikace tvrdí

Problém aplikací jako Robinhood je, že jsou bez poplatků. To se lidem ze sociálních sítí líbí. Z Facebooku a Twitteru mají pocit, že to je normální. Ale když je obchodování zdarma, kdo to všechno platí? Z čeho aplikace žije, jak platí zaměstnance? To už se klienti aplikace neptají – a tedy jim nedochází, že v tom musí být háček.
Kdysi byl svět průhledný: Chtěl jsi obchodovat, tedy platil jsi poplatek. Dnes poplatek neplatíš. Jen aplikace sbírá tvoje data. Vytěží tě. Informuje větší kluky, že chceš nakupovat, že máš nějaké limity (stop lossy). A tak než nakoupíš, velcí nakoupí před tebou a akcii ti prodají o maličko dráž. Na každém obchodu tak maličko tratíš. Při velkém pohybu ceny si toho ani nevšimneš. To je ten tvůj poplatek.
Nehodí se potom jenom někomu dav zmanipulovaných naivků, kteří nakupují předražené akcie? Je to vážně boj chudých s bohatými, nebo se jen hlupáci zase nechali napálit? Zatím vše nasvědčuje tomu, že jen ublížili jedněm bohatým, aby jiní bohatí byli ještě bohatší. Velcí kluci si přerozdělili majetek a malé ryby to v rámci ideologického zápalu odnesou, až se cena zhroutí.

Hypotetický příklad: představte si, že Babiš chce koupit televizi Nova

Představme si úplně vymyšlený modelový příklad: Blíží se volby. Někdo na sociálních sítích rozšíří zprávu, že premiér Babiš chce koupit skupinu CME, aby měl televizi Nova a vyhrál díky ní volby. Mladí aktivisté připravení volit piráty se leknou a řeknou si, že Babiš nesmí Novu za žádnou cenu koupit. Rychle se tedy zorganizují na pirátském fóru a ve velkém začnou nakupovat akcie televize. Hecují se a vyšponují cenu na patnáctinásobek. Vzápětí se ukáže, že to byla kachna. Skupina PPF pirátům poděkuje se slovy, že nikdy netušila, že se jí podaří takový kšeft. Babiš prohlásí, že nikdy televizi kupovat nechtěl.
Výsledkem tedy v tu chvíli je, že jeden miliardář opět zbohatnul, voliči pirátů mají akcie, jejichž cena se vzápětí zhroutí k původním hodnotám, a mnozí piráti si škrtnou většinu celoživotních úspor. Vlastní televizi, na kterou se vzhledem ke svému alternativnímu životu ani nedívají.

Dříve bylo něco podobného nepravděpodobného, dnes to je díky organizovanému davu možné.
V každém případě pokud chtějí amatéři sázet proti profesionálům, úplně se mění smysl a význam akciových trhů. Ty původně sloužily k vyhledávání příležitostí, oceňování dobrých projektů a jejich financování. A masy se nyní rozhodly, že budou z ideologických pohnutek podporovat a financovat špatné projekty.
Schválně: Myslíte, že tohle může skončit dobře? Nemůže. Špatné projekty totiž nevydělávají.