Konec bramborové krize? Ceny mohou být příští rok znovu vysoké
cena zemědělských produktů
NOVÉ
1
Brambory se během letošního roku staly s lehkou nadsázkou exkluzivní potravinou. Cena kila šla kvůli loňskému suchu mnohdy k 30 korunám. Brambory byly nejdražší v historii. To se však týkalo i jiných potravin. Například cibule stála i přes 40 korun. S podzimem však bramborářská krize pomalu končí, což vede ke snižování cen. Brambor však stále není dostatek, aby se ceny vrátily do původních hodnot.
„Brambor se letos urodilo více. To povede k mírnému snížení cen. Množství brambor však není dostatečné, aby se ceny vrátily na své původní úrovně,“ říká ve vyjádření zaslané Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Český bramborářský svaz vysvětluje, že je letošní úroda průměrná. Nadále se však musí zalepovat díry po loňské neúrodě. „Je potřeba brát na zřetel situaci, která byla v loňském roce, a která je letos. Vývoj cen byl důsledkem dlouho trvajícího sucha, nejen u nás, ale také v řade států Evropské unie. Pokud se bavíme o konzumních bramborách, tak byl propad v řádu několika miliónů tun. Letos je situace jiná. Na jedné straně sice nebudou padat žádné rekordy, ale zároveň nepůjde o takový propad, jako byl v loňském roce,“ uvedl pro Echo24 Josef Králíček, předseda bramborářského svazu.
Jelikož se však českým zemědělcům vyplatí pěstovat více řepka nebo kukuřice, jsme v bramborách závislí na zahraniční produkci. „Vzhledem k tomu, že nejsme ve výrobě brambor soběstační a musíme přibližně 100-150 tisíc tun brambor dovézt, ale také na západě mají problémy a jsou tam vyšší ceny,“ vysvětlil Králíček.
„Myslím si, že až se začne obchodovat s naskladněnou produkcí, tak se ta cena vrátí na současnou úroveň a může teoreticky v řádu desetin korun vzrůst, což by ale nebyl vliv domácí produkce, protože státy jako Německo nebo Polsko se také letos potýkaly se suchem. Dnes například Polsko nakupuje intenzivně brambory v Německu,“ dodal.
Brambor se vypěstovalo 604 tisíc tun, což představuje meziroční nárůst o 3,5 procenta. Z jednoho hektaru se v průměru sklidilo o 0,9 tuny brambor více než v loňském roce. Přesto je letošní odhadovaná úroda brambor nižší než průměr za posledních pět i deset let.
Cena cukru jako v devadesátkách
Jiné ceny naopak spotřebitele potěší. „Na trhu je obrovský nadbytek cukru, což se promítá do koncových cen. V českých obchodech lze kilogram cukru pořídit za podobnou cenu jako na počátku devadesátých let. Cukrovarům však od té doby výrazně vzrostly náklady na mzdy, energie i pořizování technologií. V důsledku tohoto vývoje se dostávají do ztráty,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Aktuální odhady sklizní říkají, že letošní úroda zemědělských plodin bude lepší než v loňském roce. Obilovin včetně kukuřice na zrno se urodilo 7 638 tisíc tun, což je o 9,8 procenta více než před rokem. Hlavní příčinou zlepšení je vyšší hektarový výnos obilovin. Úroda je sice pod pětiletým průměrem, ale je srovnatelná s desetiletým průměrem.
Odhadovaná sklizeň cukrovky 3 499 tisíc tun se meziročně snížila o 6,0 procenta. Může za to snížení osevní plochy o 8,6 procenta, samotný hektarový výnos mírně vzrostl. V současné době se české cukrovarnictví musí pohybovat v rámci hořké reality, která je poznamenána ukončením unijních kvót z podzimu 2017. Po 49 letech přestalo být omezováno vyráběné množství cukru, což vedlo k rozšiřování výroby a následnému prudkému pádu ceny cukru. Na trhu je obrovský nadbytek cukru, což zemědělce nutí k omezování osevních ploch.
Letošní rok může těšit milovníky máku. Sklizeno bylo 24 tisíc tun, což je o 77 procent více než před rokem. Vzhledem k vysokým loňským cenám máku se zemědělci rozhodli, že jej letos vysadí na větším množství osevních ploch. V důsledku toho se sklizeň máku pohybuje lehce nad pětiletým i desetiletým průměrem, což by mohlo vést ke snížení koncové ceny máku.
Naopak úroda řepky bude letos nižší než loni. Celkem se podle odhadů sklidilo 1 165 tun, což znamená meziroční pokles úrody o 17,4 procenta. Celková úroda řepky klesá kvůli snížení velikosti osevních ploch i nižšímu hektarovému výnosu. To v konečném důsledku vede k nižšímu odhadu sklizní, než činí pětiletý i desetiletý průměr.
