Putin ohlásil návrat k obilné dohodě. Lodě z Ukrajiny vyplouvaly i bez něj

Ruský prezident Vladimir Putin na úvod středeční porady s nejbližšími spolupracovníky z bezpečnostní rady prohlásil, že Rusko je i v případě, že by vystoupilo z dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí, připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký byl dodán z „území Ukrajiny“. Uvedl také, že Rusko nebude bránit vývozu ukrajinského obilí do Turecka. V době, kdy Rusko po ukrajinském útoku na základnu v Sevastopolu pozastavilo platnost uhelné dohody, opustilo Ukrajinu 15 lodí pod patronátem OSN a Turecka.

„V žádném případě a ani v budoucnu nebudeme bránit dodávkám obilí z Ukrajiny do Turecké republiky, přičemž mám na mysli neutralitu Turecka v konfliktu, mám na mysli potravinářský průmysl Turecké republiky a úsilí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, zaměřené na zajištění zájmů nejchudších zemí,“ řekl Putin podle agentury TASS.

Rusko se ve středu vrátilo k dohodě o vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů, od které odstoupilo v reakci na víkendový útok proti ruské flotile v Sevastopolu na anektovaném Krymu. I bez ruské účasti ovšem lodě v minulých dnech zajišťovaly transport ukrajinského obilí, protože Turecko, OSN a Ukrajina trvaly na pokračování operace, klíčové zejména pro zásobování afrických a blízkovýchodních států.

V reakci na ruskou verzi, že Ukrajinci k útoku zneužili civilní lodě v bezpečném plavebním koridoru, zástupce generálního tajemníka OSN Martin Griffiths na pondělním jednání Rady bezpečnosti OSN řekl, že žádná civilní loď neplula tímto koridorem v noci na sobotu, kdy se útok na Černomořskou flotilu odehrál. Nikdo podle něj neplul v koridoru ani v neděli a žádné plavidlo o víkendu nehlásilo incident.

„Požadovali jsme od ukrajinské strany ujištění a záruky, že nic podobného (jako byl sobotní útok na flotilu v Sevastopolu) se v budoucnu neodehraje a že humanitární koridory nebudou využity pro vojenské účely,“ řekl dnes Putin podle agentury Interfax na úvod porady se svými nejbližšími spolupracovníky z bezpečnostní rady. Ukrajinské garance podle Putina zprostředkovalo Turecko, a proto může dát pokyn ministerstvu obrany, aby obnovilo „plnohodnotnou účast“ Ruska v obilné dohodě. Rusko si přitom podle Putina vyhrazuje právo odstoupit od dohody, pokud by Ukrajina poskytnuté záruky porušila, uvedl list Kommersant.

Putin ujistil, že Rusko v žádném případě nebude ani v budoucnu bránit vývozu obilí „z území Ukrajiny“ do Turecka, a to se zřetelem na neutralitu Turecka v konfliktu, na turecký potravinářský průmysl a na úsilí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, zaměřené na zajištění zájmů nejchudších zemí. Šéf Kremlu také tvrdil, že Rusko i v případě, že by nakonec vystoupilo z obilné dohody, je připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký by byl dodán z Ukrajiny.

Návrat Ruska k dohodě potvrdil Erdogan. Turecko v létě ujednání o transportu ukrajinského obilí pomohlo uzavřít spolu s OSN a nyní se podílí na zajištění bezpečné plavby lodí převážejících přes Černé moře zemědělskou produkci.

Vývoz obilí z Ukrajiny v letošní sezóně meziročně klesl na téměř 13,4 milionu tun oproti 19,7 milionům tun ke stejnému datu o sezónu dříve, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dnešní údaje ukrajinského ministerstva zemědělství. Vývoz obilí ze země klesl po únorovém zahájení ruské invaze. Ruská blokáda černomořských přístavů Ukrajiny zvýšila globální ceny potravin a vyvolala obavy z nedostatku v Africe a na Blízkém východě.

What lesson should Western leaders learn from grain "Ottoman diplomacy"? A "blackmailer" with Russian roots is inferior to those who are stronger and know how to clearly state their position. The way to "pacify" the aggressor lies through a reasonable demonstration of force.

— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) November 2, 2022

Podle ukrajinského ministerstva se od července díky obilné dohodě dosud podařilo vyvézt 5,1 milionu tun pšenice, 7,1 milionu tun kukuřice a 1,1 milionu tun ječmene. Ukrajina by podle odhadu vlády mohla letos sklidit 50 až 52 milionů tun obilí, což je pokles z rekordních 86 milionů tun v roce 2021, a to kvůli ztrátě okupovaného území a kvůli nižším výnosům.

Neochvějnost, s jakou i OSN trvala na pokračujícím exportu obilí, dnes vyzdvihla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Televiznímu kanálu Welt řekla, že tento přístup ukazuje, čeho všeho lze dosáhnout, pokud bude světové společenství ignorovat ruské pokusy o vyhrožování. „Rusko se opět snažilo použít hlad a obilí jako zbraň,“ uvedla.

Kreml dříve varoval, že bezpečná plavba lodí přes Černé moře nemůže být bez ruské účasti zajištěna.

„Jaké poučení by si měli západní vůdci vzít z obilné ‚osmanské diplomacie‘? ‚Vyděrač‘ ruského původu je ve slabším postavení vůči těm, kteří jsou silnější a dokážou jasně vyjádřit svůj postoj. Způsob, jak ‚zpacifikovat‘ agresora, spočívá v rozumné demonstraci síly,“ napsal poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.