Kolektivní imunita se vytvoří pomalu, pokud vůbec, říká epidemiolog Maďar

Kolektivní imunita proti covidu-19 se podle epidemiologa Rastislava Maďara, kteří patří v době pandemie k poradcům ministra zdravotnictví, vytvoří v české populaci velmi pomalu, pokud vůbec. Protilátky může mít i méně než procento testovaných, řekl v pondělí. Podíl osob, které se s nemocí setkaly a prodělaly ji bez příznaků, má zjistit aktuální studie na 27 000 testovaných. Nemocí covid-19 onemocnělo od začátku března do pondělí více než 7400 Čechů, v posledních dnech přibývají jen desítky nových případů denně.

"Na základě dat ze zahraničí a z menších studií v ČR z poslední doby se domníváme, že protilátky bude mít jen skutečně velmi malá část testovaných, možná dokonce pod jedno procento," řekl Maďar. Podle něj to znamená, že populace je velmi náchylná k náhlému nárůstu případů skoro všude, kam se virus dostane. "Vytvoření kolektivní imunity bude velmi pomalé, pokud vůbec možné," dodal. Vyžadovala by podíl lidí, kteří si nemocí prošli, v řádech několika desítek procent populace.

Při uvolňování karanténních opatření je tak třeba kvůli takzvané nízké promořenosti postupovat velmi opatrně a pomalu. Ostražitost bude podle něj na místě ještě dlouho. V médiích kritizoval například vládní plán otevřít o měsíc dříve, než bylo původně plánováno, například velká nákupní centra.

Pomalu by se mělo podle něho postupovat i vzhledem k většímu uvolnění cestování Čechů za hranice nebo příjezdu cizinců. "Určitě bychom se na vývoj situace dívali s obavami minimálně do konce letošního roku, a to i kdyby byla epidemiologická situace průběžně příznivá," uvedl Maďar.

Nízký výskyt protilátek v populaci podle něj znamená, že v budoucnu se virus může objevit kdekoliv v Česku. "Naše protireakce na to bude už ale více regionální než plošná. Na opakování toho, čím jsme si prošli dosud, snad už nedojde," dodal.

S tím počítal i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Vytvořené štáby vojáků a studentů medicíny, které v současné době testují dobrovolníky, kteří se přihlásili do studie v Praze, Brně, Litoměřicích a Olomoucku, by podle něj bylo možné do budoucna použít i v místech, kde by se objevila lokální ohniska.

Pomoci by měla i takzvaná chytrá karanténa. Ta má usnadnit předávání informací mezi hygienickými stanicemi, odběrovými místy a testovacími laboratořemi. Jejím cílem je co nejdříve identifikovat co nejvíce rizikových kontaktů každého nakaženého, ty odeslat do karantény a otestovat na covid-19.