Nezákonnost odposlechů se týká jen Nečasové

Rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) o nezákonnosti odposlechů Jany Nečasové, bývalé šéfky kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase, se týká jenom jí samotné. Ostatními spoluobviněnými se soud vůbec nezabýval, nemohl tak nijak zpochybnit zákonnost jejich odposlechů. NS v úterý zveřejnil plné znění rozhodnutí, dosud čekal na potvrzení doručení všem účastníkům řízení. Některé interpretace svého verdiktu NS označil v tiskové zprávě za zavádějící.

Soud se vymezil například vůči tvrzení, že rozhodnutí odporuje trestnímu řádu, který za přesně stanovených podmínek připouští užití odposlechu také v jiné trestní věci, než ve které byly pořízeny.

„Senát se takovou otázkou při svém rozhodování vůbec nezabýval, nebyla předmětem rozhodování a žádný výstup směřující k hodnocení použití odposlechů v jiné trestní věci z tohoto řízení ze strany NS nevzešel,“ uvedl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Rozhodnutí NS zdůrazňuje zejména to, že pokud je řízení vedeno pouze na základě důvodného podezření, musí odůvodnění obsahovat konkrétní indicie. „Příkaz musí být podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání daného trestného činu, pro nějž se řízení vede. Zároveň musí být alespoň v minimální míře uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být zjištěny, a z čeho je to vyvozováno,“ stojí v usnesení.

Příkaz Okresního soudu v Ostravě dané nároky podle NS nesplňuje. Nebylo zřejmé, na jaké trestné činnosti a jakým způsobem se měla Nečasová podílet. Následujícími příkazy umožňujícími prodloužení odposlechů se NS nezabýval. „Jestliže NS označil za nezákonný už prvotní příkaz, kterým byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu povolen, pak už jen proto nelze shledat zákonnými příkazy prodlužující dobu trvání takového odposlechu,“ stojí v rozhodnutí.

Policie původně začala Nečasovou odposlouchávat při rozkrývání kontaktů a aktivit vlivných lobbistů. Vyšetřovatelé postupně shromáždili i další informace, vše vyústilo v pád Nečasovy vlády.

Pražský městský soud Nečasové, dříve Nagyové, loni uložil tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Nečasová podala dovolání k NS a spolu s ním také žádost o přezkoumání zákonnosti odposlechů. Zákon byl porušen, konstatoval nyní NS.

Nečasová podle dosud pravomocného verdiktu zneužila Vojenské zpravodajství ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s Nečasovou byli v kauze obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec Vojenského zpravodajství Jan Pohůnek. Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 roku, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni také podali dovolání, stejně jako Nečasová. NS by o nich měl nyní rozhodnout.

Nečasová čelí obžalobě také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS), v níž policie obvinila také lobbistu Ivo Rittiga, loni v listopadu pražský městský soud oba nepravomocně obžaloby zprostil. Obžalována byla také z krácení daně kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala.