Umí splynout s davem. Užitná i rodinná Toyota

Toyota začala pod názvem Proace City Verso prodávat svou vlastní verzi lehkého užitkového/rodinného vozu, který vzniká ve Velké Británii ve spolupráci s koncernem PSA. V nabídce je řada verzí.

Před deseti až patnácti lety byla kategorie MPV (tedy Multi Purpose Vehicle) velmi oblíbená a téměř všichni výrobci svou představu o prostorném rodinném voze, využitelném například i pro malý byznys, zákazníkům nabízeli. Jak se postupně zájem přesměroval k různým crossoverům a SUV, tato třída téměř zanikla.

Jednou z mála možností, jak dnes získat skutečně prostorný interiér za slušné peníze, jsou kompaktní dodávky. Nejvíc jich nabízí koncern PSA (aktuálně Citroën Berlingo, Opel Combo a Peugeot Rifter), a to na platformě EMP2. Se svou verzí aktuálně přichází i značka Toyota, přičemž Proace City Verso tržně spadá pod větší Proace.

Toyota svůj vůz nabízí – stejně, jako to dělá konkurence – v nejrůznějších verzích, jak osobních, tak i nákladních, a to ve dvou délkách rozvoru. Díky tomu pokrývá víc možností využití vozu. Testovaná verze se nazývá Short Family a nabízí pětimístný interiér (v rámci modelové řady je k dispozici i sedmimístná verze). Základní cena Toyota Proace City činí 465 000 Kč (po slevě) za krátkou verzi Combi, vrcholné dlouhá verze Family stojí (také po slevě) 590 000 Kč. Za málo peněz hodně prostoru, ale co to ostatní?

Pod kapotou je buď benzinový tříválec s turbem (1.2T), nebo naftový čtyřválec, samozřejmě taktéž přeplňovaný (1.5 D-4D). Ten byl osazen i v testovaném voze, a to rovnou v nejsilnější specifikaci, tedy s výkonem 130 k (a 300 Nm točivého momentu). V této verzi je motor naštěstí spojen s manuální převodovkou, která se po týdnu užívání ukázala jako nenáročná a snesitelná. Samotný čtyřválec se ozývá typickým zvukem a trochu vibruje, ale vzhledem k ceně vozu je to přijatelné. Dynamicky v pohodě dostačuje a vůz zvládne klasický sprint za lehce přes 10 sekund, takže dokáže i pohodlně předjet kamion. Při necitlivých rozjezdech má nával točivého momentu dokonce tendenci roztočit přední kola, než zasáhne protiprokluz. Příjemná spotřeba se pohybuje kolem hranice 6 litrů na 100 km, to všechno v aktuálních zimních podmínkách a s dravějším řidičem, takže zde jistě ještě existuje potenciál ke zlepšení.

V podobných vozech samozřejmě nečekáte luxus, a to je dobře. Interiér je vlastně celý velmi plastový, ale na druhou stranu skutečně prostorný, vzdušný (nad hlavou řidiče je asi půl metru místa, přitom sedí v obyčejné sedačce stále velmi vysoko) a nabízí řadou odkládacích prostor. Míst, kam se dají uložit všemožné věci, je skutečně tolik, že při vracení vozu bylo nutné všechny přihrádky prohledat, abychom náhodou někde něco nezapomněli. V tomto ohledu je to auto opravdu praktické. Netřeba dodávat, že místa je dost i na zadní lavici, kupodivu docela pohodlné, a také v kufru – moderní přední část sice krabicoidní tvar vozu trochu maskuje, ovšem velmi využitelný zavazadlový prostor nabízí 597 litrů prostoru (prodloužená verze dokonce 850 litrů), a to pouze do výšky opěradel druhé řady sedadel.

Při jízdě se projevuje jednoduchý podvozek s torzní příčkou vzadu hlavně občasnými rázy od zadní nápravy při přejezdu ostrých nerovností, ale jinak se vůz chová v rámci své třídy standardně, průměrně. Nenáročného řidiče rozhodně neurazí.

Moderní doba si žádá své, takže Proace City sice umí být vybavena vymoženostmi, ale za cenu trčícího displeje a nutnosti po každém nastartování vypínat systém držení v pruzích. Před deseti lety nám vadil start/stop systém, ovšem toto vypadá jako mnohem horší, a navíc nebezpečné. Auto prostě nemá řidiči tahat za volant.

Dá se říct, že Proace City je dobrým rozšířením nabídky Toyoty. Nenáročný vůz za velmi slušné peníze nabídne vysokou užitnou hodnotu v očekávané kvalitě. Umí splynout s davem, nespotřebuje příliš paliva, odveze rodinu i zásoby maloměstského podniku a přitom nevypadá špatně.

 

Plusy:

Užitná hodnota, nízká spotřeba, variabilita.

Minusy:

Rázy na nerovnostech, otravné asistenční systémy.