Češi prošli koronou s nejmenší úzkostí v Evropě

KOMENTÁŘ

Češi prošli koronou s nejmenší úzkostí v Evropě
Ilustrační snímek z Prahy v čase koronaviru. Foto: Petr Podaný
4
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

V roce 2009 nás do jedné z nejhlubších a nejdelších recesí z celé Evropy srazil strach z budoucnosti. Lidé v obavách z toho, co je čeká, přestali utrácet a nakupovat. A přestože na tom ekonomika byla výrazně lépe než jiné země, ten strach nás stáhl do recese výrazně hlubší. Fungovali jsme v modelu zdravé tělo, nemocná hlava. Ta nemocná hlava bohužel vždy rozšiřuje chorobu i do těla.

Ekonomika stojí na očekáváních a sebenaplňujících se proroctvích. Když někdo čeká, že bude hůř, začne se podle toho chovat. Přestane utrácet a začne si dělat rezervy pro horší časy. Tím hodně lidí připraví o obchod a pak o práci. Nebezpečná spirála úzkosti a pesimismu se roztáčí. Pak je velmi těžké změnit náladu a vrátit lidem optimismus a důvěru v dobrou budoucnost.

 

Po koronavirovém vypnutí ekonomiky teď většina vyspělých zemí, nás nevyjímaje, prochází nejhlubší recesí za dlouhé desítky let. Mentální nastavení jejich obyvatel rozhodne, kdo zažije méně nebezpečnou recesi ve tvaru V. Rychlý prudký pád kvůli vypnutí, následovaný stejně rychlým restartem. Véčka budou mít přizpůsobiví optimisté. Nedůvěřivé, úzkostlivé pesimisty naopak budou čekat recese ve tvaru hodně rozplizlého U s relativně hlubokým dnem nebo velmi nepříjemné opakované recese ve tvaru W, jakou jsme zažili po roce 2009 my.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat přinesl první čísla, jak lidé na koronavirové vypnutí reagovali. Jsou za první čtvrtletí, takže je v nich zahrnuta jen menší část vypnutí a karantén. Náznaky trendů se z nich ale dají vyčíst.

V Evropské unii se rekordně zvedla míra úspor. Stouply ve všech zemích. V průměru o 7 procent. Nejvíce ve Slovinsku s 7,7 procenta, v Polsku s 6,8 a Španělsku s 6,7 procenta. Nejméně se naopak úspory zvedly v tradičně velmi spořivém Německu, kde stouply pouze o 2,2 procenta. Ještě méně rostly v podobně spořivém Česku, o 2 procenta. Vůbec nejnižší vzestup úspor zaznamenalo Švédsko. Zvýšily se o pouhé jedno procento.

Foto: Eurostat

Vysvětlení můžou být různá.Výraznou roli při tom hrál růst příjmů, které měli lidé k dispozici. Ty se ještě v prvním čtvrtletí zvedaly ve všech zemích Evropské unie. Korona zastihla Evropu v čase prosperity. V Česku a v Polsku rostly v prvním čtvrtletí disponibilní příjmy nejrychleji z celé Evropské unie. U nás o 7 procent, v Polsku dokonce o více než 12 procent. Trojkou a čtyřkou v růstu příjmů bylo Irsko a Slovinsko. To ukazuje, že samotný růst příjmů o růstu úspor nerozhodoval. My jsme měli hned po Polácích nejvíc. Šetřili jsme ale podstatně méně. Totéž platí ve srovnání se Slovinskem. Jejich úspory stoupaly násobně rychleji, než jim rostly příjmy.

Přestože ve všech zemích Evropské unie rostly v první čtvrtině roku příjmy i úspory, jen v několika málo se zvýšily výdaje. Nejvíc v Polsku s 5,1 procenta a v Česku se 4 procenty. Dalšími zeměmi, kde lidé utratili víc než před rokem, bylo Švédsko, Finsko a Nizozemsko. V žádné z nich ale nebyl růst vyšší než 1,5 procenta.

Foto: Eurostat

Ve všech ostatních zemích se i přes růst příjmů výdaje propadly. Nejvíc v Itálii s 6,4 procenta, Slovinsku s 5,3 a Španělsku s 5,2 procenta.

Z prvních čísel se ukazuje, že na chuť a schopnost utrácet měla zásadní vliv tvrdost karantény. Čím rozumnější a méně omezující byla, tím lidé méně šetřili a více utráceli. Čím byla tvrdší, tím méně se nakupovalo, více šetřilo a víc poškozovala ekonomika. To je případ nás, Polska, Německa, Švédska.

Je otázka, jestli Italové a Španělé, kteří byli výrazně tvrdším stylem zavření doma, nakupovat nemohli, a tak jim nezbylo nic jiného než šetřit. Nebo tradičně optimistické a utrácivé jižní národy tvrdá karanténa psychicky skřípla a sebrala jim důvěru v budoucnost.

Cena za drsnou karanténu je hodně vysoká. Ekonomická i psychologická.

×

Podobné články