Německý diplomat vidí možnou novou a hlubší smlouvu EU, odkaz Angely Merkelové

Nová smlouva EU na obzoru? Záchranný evropský plán z dílny Německa a Francie by podle prestižního německého diplomata a někdejšího spolkového velvyslance v USA Wolfganga Ischingera mohl být prvním krokem k hlubší integraci a zpečetit odkaz německé kancléřky Angely Merkelové.

Německo a Francie navrhují vytvořit evropský program v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Na tiskových konferencích v Berlíně a v Paříži to po společném videojednání řekli v pondělí německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Předseda mnichovské bezpečnostní konference a diplomat Wolfgang Ischinger nyní uvedl pro server Politico, že se jedná o průlomový plán, který ale zcela jistě bude čelit odpůrcům už jen kvůli tomu, jak moc by se musely evropské státy zadlužit. Pokud ale bude plán přijat celou sedmadvacítkou, mohlo by se jednat o „katalyzátor“ pro klíčové změny v Evropské unii včetně nové smlouvy EU, která by definovala odkaz německé kancléřky Angely Merkelové, která už znovu svůj post obhajovat nebude.

„Hovořit o současné pandemické výzvě jako o otázce přežití Evropské unie nebylo přehánění,“ uvedl ve virtuálním rozhovoru pro Politico Ischinger. „A mám pocit, že to, co jsme viděli včera bylo jasné uznání tohoto problému ze strany Emmanuela Macrona a naší kancléřky Merkelové. Jde o existenciální výzvu a takové výzvy vyžadují mimořádná opatření. To je důvod, proč přistoupili k tomuto kroku, který je bezprecedentní a otevírá před námi podle mého názoru novou kapitolu v existenci EU,“ dodal Ischinger.

Diplomat reaguje mimo jiné na společné prohlášení obou zemí. „Současná krize se nedá srovnat s žádnou krizí v dějinách Evropské unie. Žádný člověk, žádné pracovní místo a žádná firma nejsou ušetřeny tohoto globálního šoku,“ uvedly země v prohlášení. „Náš cíl je jasný: Evropa tuto krizi jednotně překoná a vzejde z ní silnější,“ stojí v dokumentu.

Ischinger uvedl, že doufá, že tento návrh bude podnětem k dalším důležitým změnám, ke kterým by mohlo dojít během německého předsednictví EU, které začíná letos prvního července. Mohlo by se tak pokračovat v tom, čemuž položil základy francouzský prezident Macron. Podle diplomata je potřeba změnit hlasování o zahraničních a bezpečnostních otázkách v EU na většinové.

Peníze, které si EU má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, by ale podle Berlína a Paříže měly zlepšit konkurenceschopnost evropského hospodářství a podpoří mimo jiné investice do digitalizace a ekologie. Právě k modernizaci v těchto dvou oblastech se společné prohlášení výslovně hlásí.

Přijdou další změny, říká Ischinger

Návrh na vytvoření fondu přivítala prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Podle ní přinese potřebnou úlevu pro nejvíce zasažené země EU.

„Německo-francouzské návrhy jsou ambiciózní, cílené a vítané,“ řekla Lagardeová v rozhovoru se čtyřmi evropskými listy Les Echos, Handelsblatt, Corriere della Sera a El Mundo. Návrhy podle ní „otevírají cestu Evropské komisi pro dlouhodobé půjčky a především umožňují výraznou přímou rozpočtovou pomoc členským státům nejvíce postiženým krizí“. Euro v reakci na návrh výrazně posílilo a výnosy italských státních dluhopisů se snížily.

Návrh, který přišel z dílny dvou evropských velmocí už se ale podle Ischnigerova předpokladu setkal i s kritikou. Skeptický je k němu mimo jiné i český premiér Andrej Babiš (ANO). Vadí mu, že by peníze měly jít přednostně nejvíc postiženým zemím, Česko podle něj nemůže být trestáno za to, že situaci relativně dobře zvládlo. Nelíbí se mu také princip, že si peníze půjčí Evropská unie jako celek. Řekl to v pondělí novinářům po jednání premiérů visegrádské čtyřky (V4) s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Podle Ischingera ale návrh na hospodářskou obnovu není zdaleka posledním krokem. „Kancléřka Merkelová naznačila, že toto opatření bude pouhým začátkem. Přijdou další,“ uvedl Ischinger. „Dokonce zmínila i možnost nebo lépe řečeno představu, že by mohlo dojít ke změnám v mezinárodních smlouvách a podle mého názoru jde upřímně o správnou cestu, kterou se EU musí vydat,“ dodal diplomat s tím, že ať už k velkým změnám v dohodách dojde nebo ne, musí se EU transformovat a změnit své priority.

Ischinger také poznamenal, že během koronavirové krize prudce vystřelila oblíbenost kancléřky Merkelové, což jí podle diplomata dostává do pozice, kdy může v posledním roce a půl definovat svůj politický odkaz velkými změnami v EU.

„Kancléřka má nyní možnost připravit skutečně smysluplné německé předsednictví v EU v druhé polovině tohoto roku a připravit tak ve spolupráci s Francií a snad dalšími státy Evropskou unii na budoucnost. Šance, že by se jí to mohlo povést, se nyní neuvěřitelně zvýšily,“ vyjádřil naději Ischinger.