Někteří vyléčení z covidu-19 mají i tři měsíce po infekci respirační potíže, varují lékaři

U části vyléčených z nemoci covid-19 zůstávají podle odborníků stopy poškození na plicích. Lékaři v tiskové zprávě České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně upozornili, že jejich stav je třeba dál sledovat. V Česku se novým typem koronaviru nakazilo od letošního března více než 50 000 lidí. Téměř 2200 lidí, kteří byli hospitalizováni, bylo z nemocnic propuštěno. Dalších zhruba 500 lidí se v nemocnicích aktuálně léčí.

Podle přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimíra Koblížka mělo ještě tři měsíce po prodělané infekci respirační potíže 49 procent z vyšetřených 79 nemocných. Jejich průměrný věk je 45 let, a většina (65) se léčila doma bez nutnosti hospitalizace.

Nejčastějším přetrvávajícím příznakem je horší dýchání, se kterým se potýká více než pětina vyléčených. Každý desátý stále trpí kašlem, 17 procent únavou a devět procent má bolesti na hrudníku. „Kromě toho 28 procent z nich má po třech měsících stále porušený čich a devět procent chuť,“ popsal přednosta.

Kromě subjektivních potíží lékaři objevili další potíže i při vyšetření plicních funkcí. „Nejčastěji sníženou schopnost přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků, méně často pokles kyslíku v krvi při zátěži a některé další změny,“ uvedl. Přenos kyslíku v oblasti plicních sklípků byl zhoršený u více než třetiny pacientů. U každého pátého pak vyšetření na rentgenu nebo počítačová tomografie ukázala zbytkové postižení plicní tkáně.

Královéhradečtí lékaři mají v plánu všechny účastníky studie vyšetřit ještě dvakrát v příštím roce, aby mohli posoudit, jak rychle a zda vůbec se plicní funkce a poškození vrátí k normálu. Všem pacientům chtějí také vyšetřit protilátky na covid-19 a známky buněčné imunity, aby prověřili jejich získanou odolnost proti viru.

Pneumologové pečují o nakažené i v nemocnicích. „Staráme se o ně, když se jejich stav zhorší a musí do nemocnice kvůli zápalu plic, tedy pneumonii, případně se ocitnou na plicních jednotkách intenzivní péče,“ uvedla předsedkyně společnosti Martina Vašáková, která léčí pacienty v Thomayerově nemocnici v Praze.

Nejčastěji lidé končí podle lékařů v nemocnicích s covidem-19 kvůli dýchacím potížím spojeným s nízkou hladinou kyslíku. Ohroženější tak jsou ti, kteří nějaké plicní onemocnění už mají. „Doporučujeme pečlivě se řídit již známými preventivními opatřeními – vyhýbat se davům, dodržovat hygienické zásady a jako každý rok – nechat se očkovat proti chřipce, pneumokokům a dalším nemocem, které by mohly jejich stav zhoršit,“ uvedl plicní lékař Stanislav Kos.