Zeman „ hluboce nesouhlasí“ s Merkelovou ohledně odsunu Němců
Reakce na Merkelovou
AKTUALIZOVÁNO
1
Prezident Miloš Zeman „hluboce nesouhlasí“ s výrokem německé kancléřky Angely Merkelové, že pro poválečný odsun Němců ze zemí střední Evropy nebylo morální ani politické ospravedlnění. Na twitteru to napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle ministerstva zahraničí kancléřka svým vyjádřením nezpochybnila podstatu Česko-německé deklarace.
„Reakce pana prezidenta: Hluboký nesouhlas!“ napsal ČTK Ovčáček. Předtím poukázal také na postupimskou konferenci z roku 1945, na níž spojenci legitimizovali odsun německého obyvatelstva ze středoevropských zemí.
Reakce pana prezidenta na prohlášení spolkové kancléřky Angely Merkelové k odsunu Němců: Hluboký nesouhlas!
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 20. června 2018
K Zemanovi se přidal Andrej Babiš. „Já myslím, že takový výrok je absolutně nepřijatelný a odmítám ho hlavně v období, kdy si připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů. Já mám pocit, že v Německu probíhá nějaký vnitropolitický boj a je velice nešťastné, že se jitří staré rány, které jsou pro nás nepřijatelné,“ uvedl Babiš.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura vyzval ministerstvo zahraničí a vládu k podání oficiálního protestu a předvolání německého velvyslance. „V souvislosti s touto provokací budou žádat poslanci hnutí SPD zařazení mimořádného bodu jednání Sněmovny, s cílem jasně se vymezit proti revanšismu německé kancléřky Merkelové,“ uvedl Okamura.
Šéf ODS Petr Fiala také výrok německé kancléřky nepovažuje za šťastný. „Vytahování věci z minulosti a jejich jednostranná interpretace rozhodně nepomáhají rozvoji vzájemných vztahů,“ napsal na Twitter.
To ministerstvo zahraničních věcí je smířlivější. „Výrok kancléřky Merkelové pochází z projevu na Dni připomínky útěku a vyhnání. V tomto kontextu je také třeba výrok vnímat. Nejde o polemiku s německými sousedy a nikterak ani nezpochybňuje podstatu Česko-německé deklarace. Podstata deklarace spočívá ve stanovení historické kauzality a v oboustranném odmítnutí vznášet právní nároky, které by vyplývaly z komplikované minulosti,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
Podobný postoj jako čeká diplomacie mají i Piráti. „Už v roce 1997 byla přijata Česko-německá deklarace, která připouští, že obě strany mohou mít různý pohled na minulost, ale nechtějí tím zatěžovat své budoucí vztahy. To platí a tím se budeme řídit. Výrok paní Merkelové tedy chápu jako součást vnitroněmecké debaty, která pro nás nemá význam,“ napsal pirátský poslanec Mikuláš Peksa.
Za Merkelovou se na rozdíl od Zemana postavil bývalý ministr školství a financí Ivan Pilip. „Skutečnost, že na konci války vypukly vášně a mnoho lidí volalo po pomstě, lze pochopit. Ospravedlnit vyhnání miliónů lidí z domovů ale nelze – tím méně s odstupem 73 let od těchto událostí, napsal.
Skutečnost, že na konci války vypukly vášně a mnoho lidí volalo po pomstě, lze pochopit. Ospravedlnit vyhnání miliónů lidí z domovů ale nelze – tím méně s odstupem 73 let od těchto událostí. https://t.co/BI4XBa0fRj
— Ivan Pilip (@ivan_pilip) 20. června 2018
Merkelová o odsunu mluvila v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. Uvedla, že až dva miliony lidí přišly následkem vyhnání a útěku o života a další miliony si musely poradit se ztrátou domova, majetku či přátel a začít nový život ve válkou zničené zemi.
„Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury,“ řekla Merkelová. „To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění,“ dodala.
